Tajemný bezoár

Tentokrát trochu tajemna a historického bulváru nejen z rudolfínské Prahy o záhadném kameni bezoáru.

koza bezoarova
Význam slova bezoár je v perštině protijed. Jedná se o kámen, tzv. konkrement, který se získává z žaludků exotických koz a jiných přežvýkavců. Nejčastěji z kozy bezoárové nebo velblouda, přičemž koza bezoárová je pojmenována podle kamene bezoáru a nikoliv naopak. Tento zvláštní kámen se fasoval do speciálně umělecky ztvárněných zlatých montáží s rozličnými pestrobarevnými emaily a nebo se vyskytuje samostatně uložený v kunstkomorách a kabinetech kuriozit. Jeho zvláštností je to, že pokud se rozřízne a následně pokape octem zčervená. U afrických kmenů je bezoár dodnes používané léčivo. Jsou zaznamenány případy, kdy přiložení bezoáru na ránu od uštknutí hada zachránilo nešťastníkovi život, proto ho řada lidí nosí na krku jako magický talisman. Některé vybrané exponáty se nachází ve sbírkách dočasně uzavřené kunstkomory slavného vídeňského Kunsthistorisches Musea, které bude otevřeno až se nalezne dostatek prostředků na celkovou renovaci prostorů této světově proslulé umělecké sbírky.

Jedním z největších sběratelů bezoárů byl v historii Říšský císař a Český král Rudolf II. Císařovi agenti shromažďovali bezoárové kameny po celé Evropě. Dvorní lékař původem z Brugg Anselmus Boetius de Boodt, autor první utříděné encyklopedie o kamenech Gemmarum et lapidum historia, která byla sepsána v Praze za finančního přispění po vědění bažícím císařem, uvádí, že měl Rudolf II. tak velký bezoár, že z něj nechal zhotovit celý pohár. Císař, který trpěl značnými psychickými problémy a ke stáru i paranoiou měl velké obavy z otravy nejen od svých politických protivníků, ale zároveň se prý i obával možné morové epidemie a proto využíval všech prostředků k jejímu maximálnímu zmírnění. Právě shromažďování bezoárů mělo vést k hromadné záchraně nakažených. Tato informace, která pro člověka dnešního světa zavání nádechem bulvárního deníku byla ale z hlediska člověka žijícího v období manýrismu vysoce pravděpodobná. Císař na jednu stranu využíval pozitivních výhod magie, ale zároveň nechal píchat na nádvoří Pražského Hradu do psíků malými kordíky, aby tak kouzly magického vúdú sesílal neduhy na své protivníky, což je při jiné příležitosti i krásně a vtipně zachyceno v Císařově pekaři Martina Friče.

Bezoár je záhadný exotický materiál, který nenechával chladným celou plejádů sběratelů kuriozit různých dob a když se podívám na jeho zvláštní strukturu a magické schopnosti přepadá mě úžas jako tehdy Rudolfa II. Naposledy jsem viděl dva bezoáry na konci června v Kunsthistorisches Museu ve Vídni na výstavě slavného malíře Giuseppe Arcimbolda a dodneška na to s radostí vzpomínám.