Světová filmová klasika: Vykoupení z věznice Shawshank
Vykoupení z věznice Shawshank
Ničím zajímavý průměrný mladý bankéř Andy Dufresne (Tim Robbins) je v roce 1946 odsouzen za vraždu manželky a jejího milence. Během pobytu ve vězení se spřátelí s dlouholetým vězněm Redem (Morgan Freeman), který je i vypravěčem příběhu. V následujících 20 letech Andy poznává systém věznice a díky svým účetním znalostem si získá respekt bachařů, kterým zpracovává daňová přiznání a obchodní kontrakty. Cesta na svobodu, která mu má být navždy odepřena je pro něj jediným smyslem života a naděje umírá poslední.
Vykoupení z věznice Shawshank je dnes v řadě databází hodnocen jako nejlepší film, co byl kdy natočen. Stephen King napsal povídku Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank do jedné ze svých antologií a ta okamžitě zaujala Franka Darabonta, který Kinga znal už z dřívějška. Darabont totiž natočil podle Kingovy povídky svůj krátký nezávislý filmeček The Woman in the Room, který se Kingovi velice líbil. Proto neváhal svěřit již zkušenému scenáristovi svou povídku ke zfilmování. Darabont napsal scénář a byl okamžitě kontaktován Robem Reinerem (Stůj při mně, Misery nechce zemřít), který mu za něj nabídl 2, 5 milionu dolarů. Vzhledem k tomu, že King dal Darabontovi práva na povídku za 1 dolar a scénář napsal za 8 týdnů, tak tuto možnost zvažoval docela dlouho. Nakonec však odmítl.
Darabont se totiž rozhodl svůj scénář natočit sám. Oslovil Kevina Costnera, aby hrál hlavní roli a ten nadšeně souhlasil. Pak se ale protáhlo natáčení Vodního světa a nabídku musel odmítnout, čehož dodnes lituje. Darabont nabídl roli Andyho ještě Tomu Cruiseovi, Charlie Sheenovi a Tomu Hanksovi, ale každý měl buď projekt v preprodukci nebo se mu jednoduše nechtělo. Na roli Reda, který je v povídce Irem středního věku byli osloveni Robert Redford , Clint Eastwood a Harrison Ford, ale Darabont trval na Freemanovi, který mu učaroval důstojností a hlavně skvěle zabarveným hlubokým hlasem, protože scénář používal Redův čtený komentář mimo obraz a proto chtěl herce s vynikajícím hlasovým projevem.
S rozpočtem 25 milionů dolarů začal Darabont točit v polorozpadlé věznici v Ohiu. Interiéry, ale byly už tak zdevastované, že je raději nechal postavit ve studiu. Natáčení proběhlo bez větších potíží a film vstoupil do amerických kin. Při prvním uvedení vydělal 18 milionů dolarů a stal se děsivým propadákem. Producent totiž získává jen polovinu z tržeb. Při ohlášení nominací na Oskara byl uveden znovu a vydělal ještě dalších 10 milionů, ale pořád to nestačilo ani zdaleka na pokrytí nákladů. Když toho roku soutěžil převážně s dnes již klasickou dvojicí Forrest Gump a Pulp Fiction skončil bez jediné proměněné Oskarové nominace.
A zde by mohl příběh skončit. Jenže poté přišli lidé zodpovědní za videodistribuci filmu a řekli, že vyrobí první várku 320 000 kopií a pustí jí do půjčoven a do prodeje. A ejhle, v roce 1995 se film stal nepůjčovanějším titulem v USA a lidé si začali říkat:,,Už jste viděli Vykoupení z věznice Shawshank? Ne? Tak si to půjčte, je to něco mimořádného.“
Ted Turner, který vlastnil jak distribuční společnost, tak pochopitelně i slavnou kabelovku prodal sám sobě práva za hubičku a jeho sledovaný kanál začal tento film reprízovat v tak masivním měřítku, že v Americe během několika let bylo už jen málo lidí, kteří film neviděli.
A v čem je vlastně síla tohoto víceméně komorního filmu? Je snad nějak mimořádně natočený? Co obsahuje za kouzelnou ingredienci, že ten film mají lidé tak rádi? Když Darabont film režíroval soustředil se převážně na adaptaci předlohy, kterou převedl maximálně věrně. Mohu posoudit, protože jsem novelu od Kinga četl. A jelikož nebyl zrovna zkušeným režisérem, pouštěl si na natáčení pořád dokola Mafiány Martina Scorseseho, kvůli inspiraci a kvůli zachycení atmosféry lidí na druhé straně zákona. Nebylo by však spravedlivé, kdybychom Darabonta kategorizovali jako plagiátora. Ale nikdy není na škodu pokud má režisér tzv. ,,nakoukáno“ a Frank Darabont má mimořádné znalosti z dějin kinematografie jako málokterý filmař. V tom se jistě může měřit s podobně zaměřeným tvůrcem, již zmíněným, Martinem Scorsesem.
Film je nejsilnější právě ve své jednoduchosti a v tom, že si vůbec na nic nehraje. Obsahuje napínavé sekvence, typická klišé subžánru vězeňských filmů, ale právě Freemanův klidný civilní projev a vynikající předloha nám neustále podvědomě vysílá signály, že sledujeme něco výjimečného. Právě tento styl, který není podbízivý a prvoplánový funguje u většiny Darabontových pozdějších filmů.
Filmu se skvěle daří pracovat s atmosférou, také díky skvělému soundtracku, dojde i na řadu pěkně ostrých momentů, ale vše je zobrazeno v mezích podívané, která nikoho neurazí ani nenazvedne ze židle. Zdůrazněné přátelské vazby, humor, víra a neustálá naděje na změnu i přes překážky, které do cesty kladou okolnosti jsou pak hlavním poselstvím filmu, který ocení jak dospívající puberťák, tak jeho babička.
Pro mě osobně Vykoupení z věznice Shawshank rozhodně nejlepším filmem všech dob není (tam je totiž Coppolova excelentní série Kmotr), ale skvělou podívanou je určitě a Váš čas si bezpochyby zaslouží.
Shawshank Redemption, USA 1994, režie a scénář: Frank Darabont podle povídky Stephena Kinga Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank, kamera: Roger Deakins, střih: Richard Francis-Bruce, hudba: Doris Fisher, Thomas Newman, Allan Roberts, hrají: Tim Robbins, Morgan Freeman, Bob Gunton, William Sadler, Clancy Brown, Gil Bellows
délka: 142 minut, formát: 1.85:1, 35 mm, barevný
Nominace na Oskara – nejlepší film, scénář, kamera, zvuk, herec v hlavní roli (Morgan Freeman), střih, hudba
Ondřej Slanina
Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze
Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Ondřej Slanina
Ovlivňují recenze filmové tržby? Známe odpověď!
Je to věčné téma. Producenti mají pocit, že díky špatným recenzím trpí jejich hospodářské výsledky a recenzenti mají pocit, že pokud film uráží jejich umělecké cítění, bude urážet cítění všech. Tady jsou výsledky aktuální studie.
Ondřej Slanina
Spadnou nám památky na hlavu?
Minulý týden neprošla Sněmovnou vládní novela o Památkové péči a jelikož se k tomu nikdo nevyjádřil, dovolte mi můj názor na tuto záležitost.
Ondřej Slanina
Cesta do Benátek kolem roku 1600
Možná jste si také někdy položili otázku, jak se vlastně cestovalo v minulosti? Dnes sedneme do autobusu s cestovní kanceláří nebo do auta a jedeme, ale naši předci to měli samozřejmě složitější.
Ondřej Slanina
Dejte mi týden a vyhraji Českého lva nebo Oskara
Aktuální kauza kolem Masaryka dokazuje, že novináři a někteří Akademici mají hodně krátkou paměť, takže osvětleme trochu legendární pravidlo o týdenním promítání.
| Další články autora |
Zemřela Zdena Mašínová, dcera legionáře a perzekvovaná sestra uprchlých odbojářů
Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, jejíž bratři za totality utekli ozbrojení na Západ. Čelila...
Po deštích se lesy plní houbami. Tady mají Pražané největší šanci na plný košík
Počasí posledních dnů jako by si čeští houbaři sami vymodlili. Kombinace vydatných dešťů a...
Pražská muzejní noc 2026: Na Florenci se chystá videomapping zdarma, zahraje i Lake Malawi
Více než 60 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí otevře své brány netradičně v nočních...
Mačkáte v MHD tlačítka správně? ROPID vysvětlil, jak dávat znamení bez zmatků
Kdo někdy nervózně mačkal tlačítko v tramvaji pětkrát za sebou nebo hledal ten správný čudlík, není...
Začíná léto a s ním i obří stavba u letiště. Neriskujte, že vám kvůli kolonám uletí letadlo
Míříte na dovolenou a ta začíná na Letišti Václava Havla v Praze? Tak zbystřete, hlavně pokud...
Hasiči dál likvidují požár haly v Havlíčkově Brodě, městem se stále line zápach
Hasiči i v pátek dopoledne pokračují v likvidaci požáru, který ve čtvrtek odpoledne zachvátil halu...
Nové bydlení pro levharty, větší pro lvy. Zoo v Ostravě plánuje rozvoj chovů šelem
Nový velký výběh pro levharty s vyhřívaným zázemím a rozšíření stávajícího pavilonu šelem čistě jen...
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2246x
Seznam rubrik
- Dějiny filmu
- Dějiny výtvarného umění
- Ohlasy českého umění v cizině
- Historický bulvár
- Recenze
- Osobní
- Nezařazené






















