Světová filmová klasika: Přelet nad kukaččím hnízdem

Jeden z nejoceňovanějších filmů všech dob a to jak diváckou, tak kritickou obcí má velmi zajímavou genezi, takže pokud ji neznáte nebo si ji chcete připomenout, je tu pro Vás.

Zlo může mít mnoho podob...

Zločinec McMurphy (Jack Nicholson) vstoupí na psychiatrii jenom proto, že přesvědčil své dozorce o své pomatenosti. V léčebně však zjišťuje, že s duševně chorými klienty zle manipuluje přísná sestra Ratchedová (Louise Fletcher). Pokusí se nastolit mezi chovanci přátelskou atmosféru a zmírnit monotónní chod dní, avšak tvrdě naráží na léčebný řád. ,,No co, aspoň jsem to zkusil", říká v jedné z nejslavnějších filmových vět hlavní hrdina.

Na počátku celého projektu byla skvělá kniha Kena Keseyho, kterou si od prvního okamžiku zamiloval Kirk Douglas. Divadelní představení hrané na Broadway s Kirkem Douglasem v hlavní roli bylo ohromným hitem. To vedlo Douglase k tomu, že koupil práva na zfilmování. Jenže neuspěl. Peníze na film sháněl dlouhé roky a k natáčení přemlouval v Karlových Varech tehdy už známého Miloše Formana. Ten byl poctěn a když mu Kirk Douglas slíbil poslání knihy byl v sedmém nebi. Jenže v té době zapracovala STB. Knihu ztopila a Forman se domníval, že na celou věc Kirk Douglas zapomněl. Ten si naopak myslel, že Forman je arogantní umělec, kterému nestál ani za to, aby mu napsal, že to nechce dělat.

Michael Douglas nosil dlouhé vlasy, kouřil spoustu trávy, pil spoustu whisky a užíval si nezřízeně divokého sexuálního života. Kirkovi to nebylo jedno. Řekl mu, že by se měl nad sebou zamyslet. A Michael si uvědomil, že nechce žít ve stínu svého otce. Navíc nechtěl být nikdy nájemným hercem a čekat až mu někdo zavolá. Přesto byl u veřejnosti již trochu známý díky kriminálnímu seriálu Ulice San Francisca, kde hrál druhé housle příteli Kirka Douglase Karlu Maldenovi.

Jednoho dne šel Michael za otcem a řekl mu. ,,Tati vím, že máš práva na tu Keaseyho knihu. Dej mi je. Já to natočím.“ A Kirk potěšený náhlým procitnutím syna, mu práva s radostí přenechal se slovy:,,Dělej co umíš.“

Michael Douglas šel do velkých studií a film nabízel. A slyšel stále:,,Hele, co s tím sakra furt máte. Ta knížka je moc kontroverzní. Nedostaneš ani cent.“ A Michael věděl, že je zle. Vzdát se však nechtěl. Šel tedy za úspěšným hudebním producentem Saulem Zaentzem, který s filmy velmi neúspěšně koketoval a řekl mu, že by chtěl natočit film. Zaentz se na něj podíval a po chvíli přesvědčování kývl s tím, že tomu musí věnovat maximum.

Šťastný Douglas měl v kapse tučný šek a začal shánět distributora. Na film nakonec kývnuli v United Artists s tím, že půjde do distribuce, když bude v hlavní roli hvězda. Nicméně všechny hřálo u srdce, že film produkuje syn slavného Kirka Douglase. To filmu dodá potřebnou publicitu. Douglas věděl, že film by měl režírovat umělecký režisér, nejlépe někdo z Evropy. Kontaktovali proto Wernera Herzoga, ale ten zájem neměl. Dalším na řadě byl Miloš Forman. Ten přiletěl na schůzku s již hotovým návrhem natáčení a storyboardem ke scénáři. Douglas byl v šoku. Ten člověk měl film v hlavě a připravil ho úplně zdarma! Okamžitě ho najal.

Film se během pár týdnů ocitl ve výrobě a Kirk Douglas byl v šoku. Když mu pak Forman vysvětlil, proč mu neodpověděl na dopis byl v šoku ještě víc. Ještě další šok mu ale Forman připravil vzápětí, když mu řekl, že je na McMurphyho moc starý. Kirk Douglas třísknul dveřmi a řekl něco v tom stylu, dělejte si pánové, co chcete, ale mě z toho vynechte!

Obsazení bylo náročné. Forman chtěl Burta Reynoldse a nebo Jacka Nicholsona. Nicholson měl zájem, ale neměl čas a Douglas už pomalu zařizoval všechna potřebná povolení na natáčení. Sehnal psychiatrické zařízení, kde jim dovolili natáčet v rámci terapie pro pacienty. Všechny slavné herečky navíc odmítly hrát roli Ratchedové, že si nezničí kariéru. Na tu nakonec kývla mladá herečka Louise Fletcher, která zde podala životní výkon. Natáčení bylo připraveno a Forman měl seznam 3 herců, které mohl obsadit. Douglas mu pak osobně řekl:,,A koho bys měl ve filmu nejradši ty?“ Forman řekl:,,Já bych začal točit a najmi na první volný termín Nicholsona.“ Michael Douglas tak učinil. Když to šel vítězoslavně oznámit otci, tem nasupeně řekl: ,,Nicholson? Ta mánička co furt vysedává na basketbalu?“

Nicholson dorazil na natáčení až později. Forman chtěl točit s Miroslavem Ondříčkem, ale toho do Ameriky komunistická vláda za nepřítelem státu emigrantem Formanem nepustila. Douglas proto dostal k natáčení zkušeného oskarového kameramana Haskella Wexlera. Ten film začal točit a nevynechal jedinou příležitost, jak Formana pomluvit. Forman z toho byl na prášky. Šel za ním a pozval ho na luxusní francouzskou večeři, kde se opili do němoty. Tam si nalili čistého vína. Wexler mu povídá:,,Víte, z toho filmu nic nebude.“ Forman mu odpověděl, že si to nemyslí. Wexler pokrčil rameny a jakoby v dobrém odešel. Pak přijel na natáčení Nicholson a díval se na ten zmatek. Mezi herci byli někteří úplně mimo. Neodpovídali mu na pozdrav a všichni se tvářili, že snad spadli z Marsu. Forman s Douglasem mu schválně neřekli, že kompars jsou skuteční chovanci. Kameraman navíc otevřeně vykládal u jídla, že je Forman neschopný amatér. Formanovi jednoho dne ruply nervy a oskarového kameramana vyrazil na hodinu. Na natáčení dorazil mladý kameraman Bill Butler, který se podíval na natočený materiál a řekl, že by to mělo jít v pohodě dokončit ve stejném duchu jako dosud.

Forman začínal chápat, že s kamarádstvím daleko nedojde. Věděl, že musí s Američany hovořit jejich jazykem. Když to neuděláš, dostaneš padáka a ne tučný šek. Do konce natáčení to nebyl potrhlý režisér z Evropy, ale Mr. Director.

Forman v celistvém a nesmírně silném filmu reaguje bezesporu i na autopsii své bývalé totalitní země a jeho verze vzdoru vůči tradičním hodnotám oslovuje diváky po celém světě. Brilantní herecká sóla Louise Fletcher v roli nekompromisní vrchní sestry a zločince  McMurphyho v nezapomenutelném podání Jacka Nicholsona doplňují kromě typově obsazených herců i skuteční chovanci psychiatrického ústavu. Ohromný úspěch měl zejména dvoumetrový indián Will Sampson, který však tíhu slávy neunesl a je smutným mementem, že se stal těžkým alkoholikem, což vedlo až k transplantaci jater, které ovšem jeho tělo nepřijalo a zemřel.

Přelet nad kukaččím hnízdem zahrál na citlivou strunu Ameriky, připomněl staré křivdy a svým vyzněním doslova ťal do živého. Forman navíc do filmu propašoval své typické vidění světa a pro mě je tento film zkrátka českým. Ten film totiž vystihuje tuto zemi jako máloco. Film zvítězil v hlavních kategoriích a zapsal se do zlatého fondu světové kinematografie.

Originální název: One Flew over the Cuckoo´s Nest, USA 1975

Tvůrci: režie: Miloš Forman, scénář: Lawrence Hauben, Bo Goldman podle románu Kena Keyseyho ,,Vyhoďme ho z kola ven“, kamera: Haskell Wexler, Bill Butler (není uveden v titulcích), střih: Sheldon Kahn, Lynze Klingman, Richard Chew, hudba: Jack Nitzsche, hrají: Jack Nicholson, Louise Fletcher, Will Sampson, Danny De Vito, Brad Dourif

Technické údaje: 133 minut, 1.85:1, 35 mm, barevný

Ocenění: Oskar za nejlepší film, režii, herecké výkony (Jack Nicholson a Louise Fletcher), scénář, nominace na Oskara – kamera, herec ve vedlejší roli (Brad Dourif), střih, hudba, Donatellův David – nejlepší režie, nominace na Cézara za nejlepší zahraniční film, Cech amerických režisérů – vynikající výkon při režii hraného filmu, 1993 – Národní registr na ochranu filmového dědictví USA