Slavná světová filmová klasika: Robocop

Verhoeven chtěl dobýt Hollywood a producenti expresivního režisérského génia bedlivě sledovali a pak mu dali na stůl jeho nově zařízené hollywoodské kanceláře scénář s názvem Robocop. Verhoeven si přečetl prvních dvacet stran a pak scénář vztekle hodil do koše.

Hrdina filmu policista Alex Murphy (Peter Weller) je po brutální vraždě přeměněn všemocnou nadnárodní společností Omnicorp na policistu robota, tedy Robocopa. Robocop je nasazen do boje proti zločinu a samozřejmě hledá své vlastní vrahy.

Paul Verhoeven (Muž bez stínu,  Základní instinkt)ve svém rodném Nizozemí dosáhl všeho čeho chtěl. Natočil první mužské znásilnění v dějinách kinematografie, totálně rozložil svého krajana Jeroéna Krabbého ve filmu „Čtvrtý muž“ při scéně s masturbací do kamery – full frontal, upozorňuji. Krabbé jen vztekle křičel:“Když jsem to viděl ve scénáři, myslel jsem si, že sis dělal pr*el!“ Verhoeven mu opáčil stejnou měrou:“Prostě si ho vytáhneš a vyhoníš do kamery, do pr*ele. Co je na tom? Chceš to předvést, ty pose*o?“ V ten moment si ho Verhoeven vytáhl z kalhot, postavil se před kameru a před zděšeným štábem začal onanovat. Krabbé pod tíhou okamžiku vstoupil do nasvíceného záběru a Verhoeven si šel spokojeně sednout na režisérskou sesli.

Verhoeven chtěl dobýt Hollywood. Dostal nabídku od HBO, aby natočil s americkým štábem horrorovou povídku do série „The Hitcher“ s velmi příznačným námětem. Režisér točící horrory chce, aby jeho herečka podala přesvědčivý výkon, takže jí začne děsit i v soukromí. V závěru se mu to pochopitelně vymstí. Producenti expresivního režisérského génia bedlivě sledovali a pak mu dali na stůl jeho nově zařízené hollywoodské kanceláře scénář s názvem Robocop. Verhoeven si přečetl prvních dvacet stran a pak scénář vztekle hodil do koše. O pár minut později za ním přišla jeho žena a řekla mu klidně:“Paule, přečti si to ještě jednou. Lidi jsou unavený z nadnárodních korporací a z toho Robocopa by se dala vykřesat slušná satira. Navíc se v tom málo mluví a ještě si nejseš úplně jistej s angličtinou, tak to zkus.“ Verhoeven zřejmě scénář vytáhl z odpadkového koše a znovu se do něj začetl. A pak to uviděl. Okamžitě se spojil se scenáristou a zeptal se ho, jak ho taková kravina vůbec mohla napadnout. Scenárista opáčil, že zkombinoval Blade Runnera s Terminátorem a Verhoeven, mimochodem absolvent semináře na teologické fakultě, zděšenému scenáristovi řekl: “A biblí, ty vole. To je příběh Ježíše Krista.“ Chápu, že teď někteří filmoví teoretici omdlévají zděšením, ale to je skutečně režisérova interpretace, kterou uvádí jeho monografisté Douglas Keesey a Paul Duncan.

Dovolím si citaci z knihy 101 sci-filmů, které musíte vidět než zemřete:“Tam, kde se brak setkává s uměním, kde se hranice mezi žánrem a autorským filmem smazávají a ztrácejí na významu, stojí Paul Verhoeven a točí své nejlepší filmy. Jeho chmurný pohled na lidstvo a talent na výrazné památné obrazy se v Robocopovi dokonale pojí v úchvatně cynickou, leč děsivě výstižnou satiru na Ameriku.“

Verhoeven měl k dispozici americký štáb, 13 milionů dolarů rozpočet a charakterního herce vyznávajícího Stanislavského metodu, tedy úplné sžití herce s postavou, Petera Wellera. Největší potíž byla se samotným kostýmem Robocopa, který Verhoeven popsal výtvarníkovi jako novodobou verzi robota z kultovního Metropolis. ¨Weller ho však po prvním spatření označil jako tu debilní plechovou kravinu ze sci-fi „Den, kdy se zastavila Země“. Kostým byl enormně těžký, nedalo se v něm dýchat a nedalo se v něm hýbat. Weller nadával jako dlaždič a vytočený hlavní producent ho po pár dnech vyrazil z placu. Účetní studia však přinesli fakturu mistra loutkáře na 600 000 dolarů a k tomu vysvětlení, že kostým je plně funkční pouze na Peteru Wellerovi. Producent tedy spolkl hořkou pilulku a povolal herce zpět. Ten se na natáčení definitivně zbláznil a štáb ho do konce filmu oslovoval pouze „Robo“.

Natáčení rozhodně neprobíhalo bez problémů. Vzteklý režisér řval na herce, nutil scenáristu upravovat dialogy a rozhodně není bez zajímavosti ani tato velmi drsná situace z natáčení. Verhoeven řval na scenáristu, že ty dialogy šustí papírem a scenárista mu oplácel stejnou mincí. Při vrcholu hádky ze ozvalo z kostýmu Robocopa:“Držte už kurva hubu, já v tom nemůžu dejchat!“ Již za pár minut seděl Weller v kostymérně pod větrákem, do kostýmu mu vedla hadice se vzduchem a pan kostymér mu do kostýmu dokonce zabudoval chladící vrtulku. Někteří herci dodnes nepochopili, co po nich Verhoeven chtěl. Třeba představitel padoucha Kurtwood Smith. Na druhou stranu právě tato role patří k jeho divácky nejúspěšnějším. Na druhou stranu řada herců s Verhoevenem pracovala opakovaně a na plac se přijel podívat i Arnold Schwarzenegger, který si s Verhoevenem okamžitě padl do noty. Ostatně další film natočí spolu, jmenuje se Total Recall a stane se megahitem roku 1990.

Verhoeven ve filmu velmi zábavně komentuje dění v americké společnosti, kde je v budoucnosti možné téměř vše. A při pohledu na dnešní reklamy nebyl samozřejmě vůbec daleko od pravdy. Zvláštní uznání si musí zasloužit autor hudby Basil Poledouris, jehož ústřední motiv Robocopa patří ke klasice filmové hudby. Problém nastal při promítání cenzorské organizaci MPAA. Film získal rating jako nejdrsnější pornofilm, tedy písmeno X, mládeži do 21 vstup zakázán. Verhoeven musel řadu scén přestříhat a k radosti fanoušků vypustil před pár lety na nosiče brutální verzi, kterou promítal cenzorům. Scény, které film původně obsahoval jsou násilné ad absurdum a odkazovaly ke komiksům. Zkrátka bylo to maso, pořádná řezničina a každý kdo má všech pět pohromadě pochopil, že to Verhoeven nemyslí vážně. V dnešní době tento sestřih prošel bez většího povšimnutí všemi supermarkety v Americe, kam si ho Američané dávali vedle burákového másla a zmražených polotovarů.

Robocop byl nasazen bez nějaké zvláštní kampaně do kin a stal se v době svého uvedení do severoamerických kin hitem a několikanásobně se zaplatil. Po jeho uvedení byl Verhoeven brán jako režisér s komerčním potenciálem a nejvlivnější filmový magazín světa Variety označil Robocopa číslem 1 v TOP 10 toho roku. Další rok je uveden i v Evropě, kde vydělá dokonce dvojnásobek amerických tržeb!   Robocop se stal klasikou žánru, dočkal se dalších dvou filmových pokračování, remakeu, televizního seriálu nebo počítačových her.

USA, režie: Paul Verhoeven, scénář: Edward Neumeier, Michael Miner, kamera: Jost Vacano, hudba: Basil Poledouris, střih: Frank J. Urioste, hrají: Peter Weller, Nancy Allen, Dan O´Herlihy, Ronny Cox, Kurtwood Smith, Miguel Ferrer, Robert DoQui, Ray Wise, Felton Perry

102 minut, 103 minut - necenzurovaná režisérská verze, 35 mm a 70 mm, 1.85:1, barevný

Oskar za střih zvukových efektů, nominace za nejlepší zvuk a střih a desítky dalších cen a nominací