Pinakotéka: Ženíškův obraz Oldřich a Božena

Vynikající český malíř František Ženíšek namaloval obraz sebevědomý, stejně jako on sám a právem patří mezi nejcenější domácí plátna devatenáctého století.

Obraz Oldřich a Božena byl dokončen v roce 1884, je vytvořený technikou olej na plátně a má rozměry 174,5 x 265 cm. V současnosti je ve sbírkovém fondu NG v Praze, kam se dostal prodejem od rodiny Daubků v roce 1949. Právě Daubkovi si dílo od malíře objednali.

František Ženíšek (1849 – 1916) začal své studium v roce 1862 na Akademii výtvarných umění v Praze, pak odešel na rok do Vídně a po návratu studium dokončil. Svůj první obraz Lazar před palácem boháčovým představil veřejnosti v roce 1869. Začal spolupracovat s Antonínem Chitussim, se kterým si v Praze zařídili společný ateliér. Na čas odjel díky stipendiu také sbírat zkušenosti do Itálie, Holandska, Francie a Belgie.

Přihlásil se do soutěže o návrhy pro Národní divadlo v Praze, kde zvítězil. Prováděl malby ve velkých polích na stěnách jako Mythus, Život lidský, Historie a Národní básnictví. Osm ženských zjevů na stropě znázorňuje Malířství, Lyriku, Mimiku, Epiku, Tanec, Architekturu, Sochařství a Hudbu. Ty jsou malovány na plátně a vsazené do stropu.

Na základě objednávky od mecenáše umění Daubka, u kterého Ženíšek často pobýval namaloval populární obraz Oldřich a Božena, který se pak šířil v barevných reprodukcích po celé vlasti. Nejprve byl obraz vystaven na Lehmanově salónu, později se představil ve Vídni a širokou veřejnost zaujal při Jubilejní výstavě v Praze roku 1891.

Obraz představuje setkání krásné vesnické dívky Boženy s knížetem Oldřichem. Téma to bylo nesmírně populární, objevovalo se v literatuře i v divadle. Tuto oblibu navíc zdůrazňuje zajímavost, že jejich následný sňatek byl interpretován jako volba knížete rozhodujícího se mezi českou selkou a německou kněžnou. Oldřich, jak víme, si nakonec zvolil neurozenou hodnou a solidně stavěnou českou dívku před německou urozenou paní. Další pikantností je, že statný Oldřich je zpodobnění samotného Daubka, koně představuje jeho skutečný plnokrevník Vulkán a veškerá další stafáž je rovněž z Daubkova okruhu z dnes již neexistujícího zámečku v Praze.

Legendární historik umění Miroslav Tyrš charakterizoval Ženíškovu tvorbu jako Rafaelovský klasický ideál, oplodněný mánesovskou tradicí a zmiňoval se o něm nadšenými články. V jeho dílech se pojí lyrismus a slavnostní rytmus kompozic s bystrým postřehem skutečnosti. Noblesa provází v úžasné harmonii realismus.

Ženíšek byl také vyhledávaným portrétistou, maloval kardinála Schwarzenberga, křížovnického velmistra Huspeku a dokonce i císaře Františka Josefa I. Ženíškova tvorba zachycuje pocity a názory své  generace, přesto jeho kresba, kompozice a umělecké podání jsou nade vší pochybnost nadčasové a dokonale vyjadřují atmosféru jeho doby. Obraz Oldřich a Božena je mnohými považován za jeden z nejlepších obrazů 19. století.