Dovolte mi malou vzpomínku na zesnulého režiséra Jiřího Krejčíka, který byl nestorem české kinematografie díky takovým filmům jako Vyšší princip, Probuzení nebo Svatba jako řemen.
Vyšší princip
Vážený a milý, pane režisére, Jiří Krejčíku,
několikrát jsme se v našem životě potkali na oslavách významných osobností českého filmu nebo na slavnostních ceremoniálech předních českých festivalů Febiofest a Karlovy Vary. Pokaždé nešlo přehlédnout s jakou úctou na Vás ostatní kolegové pohlíží, a přestože máte v českých médiích pověst temperamentního člověka, zároveň jsem o Vás slyšel, že jste byl během natáčení také člověk laskavý, pokorný a vždy jste usiloval, o co nejlepší výsledek.
Byl jste bezesporu nestor české kinematografie, který šířil dobré jméno své vlasti i v zahraničí a filmy jako Probuzení, Vyšší princip, Svatba jako řemen nebo Božská Ema patří do zlatého fondu české, ale jistě i evropské kinematografie.
Byl jste pro mě také symbolem člověka, který dovedl veřejně pykat za své hříchy a během svého života jste je určitě odčinil, ačkoli na Vás bylo mnohokrát vidět, že se jimi neustále zabýváte a možná i trápíte. Na druhou stranu doba, ve které jste vstupoval do profesionálního života byla nepřehledná a skutečnost, že jste po určitou dobu sešel z cesty byla jistě i zkouškou Vašeho charakteru, ale kdo je sám bez viny, ať hodí kamenem.
Ve svých filmech jste mistrně pracoval s atmosférou, invenčními technologickými postupy a dokonale jste zvládl vedení herců, které se Vám mnohokrát podařilo během Vašich nezapomenutelných divadelních her. Ostatně i české divadlo ve Vás mělo ohromnou osobnost.
Vážený a milý, pane režisére, Jiří Krejčíku, Váš pobyt na tomto světě bude trvale zpřítomněn skrz Vaše nádherné filmové klenoty, a přestože nás může všechny mrzet, že jste toho nestihl natočit více, ostatně i Vy sám, jste na toto téma jednou hovořil, jsou Vaše filmy stále živé a krásné.
Jiří Krejčík (26. 6.1918 – 8.8.2013)
s úctou a přátelsky
Ondřej Slanina
