V zimě roku 1952 britská policie dostala hlášení o vloupání do domu profesora matematiky a kryptoanalytika Alana Turinga (Benedict Cumberbatch). Namísto pachatele tohoto zločinu však v poutech odvedli samotného Turinga, který byl obviněn z homosexuality a čekal ho zničující soudní proces zakončený ponižující chemickou kastrací.
Téměř nikdo ze zúčastněných nevěděl, že jde o válečného hrdinu, který se spolu s týmem podílel na prolomení kódu legendárního německého šifrovacího stroje Enigma.
V době rozpoutaného válečného konfliktu Němci používali geniální šifrovací stroj Enigma, kterým mezi sebou komunikovali. Každou půlnoc měnili jeho nastavení. Britská vláda sestavila tajný tým vědců, matematiků, hádankářů a geniálního šachisty, aby se pokusili rozluštit šifru, díky které bylo zejména německé loďstvo neviditelné. Alan Turing moc dobře věděl, že zkoušet kombinace 159 000 000 000 nastavení pro polskou tajnou službou zachycený kódovací stroj je naprosto nesmyslné, proto se rozhodl sestavit vlastní dešifrovací stroj – Christophera za 100 000 liber, který by mohl Enigmu pokořit.
Fascinující příběh rozluštění Enigmy už inspiroval filmaře několikrát. Jednou se objevil v produkci Dina De Laurentiise v ponorkovém dramatu U-571 a hnedle poté v britském válečném thrilleru Enigma, který produkoval Mick Jagger. Oba filmy se bez problémů zaplatily, ale ani jeden z nich přílišnou díru do světa neudělal. V roce 2013 královna Alžběta II. udělila generální pardon Alanu Turingovi za jeho sexuální přečin, kterým nebylo nic jiného, než že využíval služeb homosexuálních prostitutů. Knižní rekonstrukce Turingova životního osudu, který byl na více než padesát let zapečetěný v archivech pod složkou přísně tajné se mohla stát předlohou pro britský biografický snímek za (na válečné drama) směšných 5 milionů dolarů! Tomu ovšem předcházelo několik let náročné preprodukce. Film sice vyhrál v roce 2011 ocenění jako nejlepší nerealizovaný hollywoodský scénář, ale nikdo o něj zájem nejevil.
Režisér Morten Tyldum natočil před několika lety nejúspěšnější norský film všech dob Lovci hlav a ocitl se v hledáčku velkých hráčů. Jeho první anglicky mluvený počin Kód Enigmy patří k nečekaným hitům oskarové sezóny a zároveň k jedním z nejziskovějších filmů uplynulého roku. Tyldum dostal k dispozici stále populárnějšího Benedicta Cumberbatche a několik solidních sparingpartnerů do vedlejších rolí jako Keiru Knightley, Matthew Goodea nebo chameleónského Marka Stronga, jehož nenominace na Oskara za vedlejší roli poněkud nechápu. Ještě malý producentský detail. Hotový film od britských producentů koupil Harvey Weinstein (Králova řeč, Trilogie Pán prstenů) za 7 milionů dolarů, což je dosud nejvyšší částka za jakýkoli evropský film uváděný na americkém trhu.
Kód Enigmy je sevřeným komorním dramatem s odlehčujícími humornými vložkami, které jinak vážnému snímku nesmírně pomáhají. Kromě hereckého sóla Benedicta Cumberbatche tento snímek nabízí ještě jiné přednosti. Nominace na Oskara za režii je zde udělena plným právem a co se týká nápaditosti Mortena Tylduma, tak si troufám tvrdit, že je sice méně okázalá než u některých Iňárrituových nesmyslných kamerových exhibicí v podobně komorním Birdmanovi, jako třeba čtená zkouška ála Matrix, ale třeba navazující střih letícího torpéda a típnuté cigarety mi přijde mnohem rafinovanější.
Kód Enigmy je špičkově natočený film s dokonale zvládnutým řemeslem a skvělými hereckými výkony. Základem je ovšem kvalitní scénář a pečlivě odvedená režie. Bez ohledu na Oskary je tohle moc dobře natočený film.
