Hudební Praha očima německé reportérky

Krátký výcuc z podvečerního pořadu německého rádia Jump o hudbě v Praze aneb vážně, ale raději nevážně o stavu české scény jiným pohledem.

Ewa Farna má dobre našlápnuto Dovolte mi, abych se s vámi podělil o mé zážitky z poslechu rozhlasového pořadu Jump Europa Reiße na německém rádiu Jump. Říká se, že co Čech to muzikant a proto bylo pro mě nesmírně zajímavé poslouchat pořad o proměnách populární hudební scény v rámci středoevropského regionu. V posledním vydání byla na pořadu mimojiné i Praha.

Začalo to relativně dobře. Příjemná reportérka žertovala s moderátorem o tom, že Praha je krásné město, což se našinci za hranicemi tesknícímu po domově poslouchá docela dobře. Pak ale přišla první studená sprcha. Reportérka na úvod pustila první píseň české zpěvačky Katky Knechtové Moj Bože. V tu chvíli mě polilo horko a začal jsem si připadat jak v názvu této písničky k filmu manželů Jakubiskových. Říkal jsem si dobrá, může se to stát. Přeci jenom tento nákladný film financovala z velké části i česká strana, tak je to snad v pořádku. Pak se ale oba aktéři pokusili být vtipní.

,,Kchatkcha, to vtipné jméno je křestní a většina českých dívek se tak jmenuje."
,,Ano a ta česká písnička zní jako zajímavá pouliční muzika."
,,Máš pravdu, přesně jako muzika hraná na ulici."
Dobře, proti gustu žádný dišputát, ale jestli má k něčemu ta hudba daleko, tak k muzice pouličních performerů z Once. (Ti mimochodem hráli v Drážďanech celkem nedávno a některá německá média prezentovala Glena Hansarda jako Čecha).

Po nevydařeném rozjezdu se pustili do pražské jazzové scény, kterou okomentovali krátkým zvukovým záznamem a konstatováním o její dobré úrovni. Podobně dobrému ohlasu se  dostalo i Karlovým Lázním, které jsou největším tanečním klubem ve střední Evropě.

Poté přišel malý kvíz.
,,Který slavný muzikant má v Praze paměťní zeď?"

K velkému údivu mého (ex)oblíbeného moderátora byla správná odpověď John Lennon a ve zvukovém záznamu shrnula historii této pozoruhodnosti evidentní Češka se svou ,,měkkou" němčinou. V tu chvíli jsem vzal pořad na milost, aby mi autoři pořadu přichystali poslední ,,smrtelnou ránu". Tou byla teprve patnáctiletá ,,skutečná česká superstar a obdoba Avril Lavigne" - Ewa Farna. Nechápejte mě špatně, proti Ewě Farné vůbec nic nemám a tu písničku, co pustili snesu dokonce tak, že při jejím poslechu nepřeladím rádio, ale z jakého důvodu jí pustili v polštině?

Moderátor se zoufale snažil přečíst polský název písničky a pak se omluvil všem Čechům za špatnou výslovnost jejich mateřštiny.

Omluvu přijímám, ale jestli se to bude ještě opakovat nebylo by špatné udělat obdobný pořad o německé populární hudbě na českém Radiožurnálu a proč ne rovnou začít na oplátku nějakou zdařilou cover verzí Tokyo Hotel?

PS: O chybách v pořadu jsem informoval emailem dotyčné rádio. Odpovědí mi bylo, že Katka Knechtová je skutečně Slovenka, stejně jako její písnička, ale že jí hrají hodně v českých rádiích a Ewa Farná je skutečně Češka zpívající občas i polsky. Na závěr mi poděkovali za připomínky s tím, že můj vzkaz pošlou moderátorům pořadu. Na jednu stranu jsem jim asi neúmyslně zaškodil, ale na druhou stranu, proč mám v klidný podvečer poslouchat takové bludy. Úmysl pořadu je evidentně dobrý, autoři chtějí zprostředkovat jiné podoby hudební scény v regionu a po pravdě by mě docela zajímalo, jak by se s podobným formátem vypořádali čeští rozhlasoví hlasatelé. Možná bych byl teprve překvapen.