Někdy se stane, že i ti největší frajeři se musí sklonit. Jde o to, jestli to udělají se ctí. Filmové ateliéry Barrandov se poslední dobou prezentují natolik příšerně, že je to na pováženou. Počíná to arogantními články v novinách a končí to ztrátami zakázek.
Barrandov zažil období velké slávy v třicátých a čtyřicátých letech. Točilo se hodně.
Diváci si žádali zábavu a jakmile se někdo pokusil o ambiciózní projekt, dostal hned přes prsty.
Fungoval hvězdný systém, vyráběly se jazykové verze, prostě to, co dělá dnes Hollywood.
A myslete si o tom, co chcete, ale filmové ateliéry na Barrandově byly vždy byznysem, který měl
co do činění s politikou, svědčí o tom kontroverzní projekty za protektorátu i za totality. Jinak to konec
konců nešlo a to je hlavní problém dnešních dnů.
Chabá lobby u důležitých zákonodárců připravila nejen Barrandov, ale celý stát o spoustu peněz
z lukrativních zakázek ze zahraničí. Český stát neumožňuje filmařům podobná zvýhodnění jako například
sousední Německo a celá řada evropských zemí. Díky tomu (a pochopitelně i současnému tristnímu kurzu dolaru) se stěhují produkce do nově postavených ateliérů v Maďarsku, které nechal vybudovat mezinárodní filmový mogul Andrew G. Vajna (Smrtonosné pasti, Terminátoři, Rambové etc.), který zvládnul lobbovat podstatně lépe a natáčí mezi paprikami velkofilmy za směšné částky. Ponechme stranou, že někteří filmaři si účtují nehorázné a přemrštěné ceny za úkony, které často zvládne cvičená opice a nově zbudované ateliéry na Novém Zélandu placené z velké části tamější vládou, která velice rychle pochopila, že po Pánu prstenů sedí na zlaté žíle.
V zemi, kde je prezident Václav Klaus, který tak usilovně hovořil o zbytečnosti dotací do českého filmu s odůvodněním, že film je především byznys měl pravdu jen částečnou.
Byznys se dělá mezinárodně, za velké peníze, zaměstnává stovky lidí, dává zakázky subdodavatelům a naplňuje státní pokladnu. Český film je jeho pravý opak. Nevydělává tolik, kolikrát se ani nezaplatí, většina lidí na něm dělá zdarma, protože by se jinak vůbec nenatočil. Peníze z byznysu se dají použít na granty pro dofinancování několika zajímavých českých projektů, protože žijeme v kulturní zemi, která dbá nejen na pomyslný chleba.
Nevidím v tom nic tak složitého a skutečnost, že Barrandov se chce v současnosti z důvodu nenaplněných kapacit věnovat výrobě českých filmů (?) svědčí o tom, že tady tak dlouho řada lidí chytračila až přechytračila a za blbost se platí. Karel Roden by k tomu podle reklamy doplnil:,,A penězi v tom lepším případě."
Popřejme tedy Barrandovu brzké uzdravení, pár schopných vyjednavačů a hodně úspěchů do budoucna. A navrhuji začít třeba tím, že omezí tiskové zprávy ve smyslu, že v Čechách nejsou dobří autoři, to je totiž tak trochu varování pro potenciálního diváka, pardon klienta.
