Jako většina spoluobčanů zatím Andreji Babišovi věřím, ale jsem ve střehu, protože se ještě zdaleka nevybarvil. Jeho ANO, bude líp mi připomíná původně široce pravolevě rozprostřené, spíše však levicové Občanské fórum, které bylo úpěšné přesto nebo právě proto, že nemělo jasný politický program a přinášelo "jen" změnu.
Příslib změny je v politice vždy jeden z nejúčinnějších, neboť přitahuje nespokojené masy - které ovšem nikdy dostatečně nedomyslí, co bude dál. Je tu i odvěký jev, že na kritice stávajících poměrů se lidé shodnou mnohem snadněji než na tom, co nejlepšího vymyslet a udělat pro budoucnost. Proto jsem zbystřil, když jsem si v Novinkách přečetl:
"Andrej Babiš, velkouzenář, ministr a vydavatel, pronesl v nedělních Otázkách nezapomenutelnou větu. Politici by podle něj měli být jen zajištění (rozuměj finančně zajištění) a tedy bohatí lidé. Jde o první vlašťovku, že to Babiš myslí s oligarchizací české politiky úplně vážně, a prezentuje i požadavky, které jsou evidentně nestoudné. Návrh, že by do politiky mohli jen bohatí lidé je v přímém protikladu s principy demokracie. Pan Babiš nepochopil (nebo je mu to jedno), že v demokracii vládnou lidé - tedy i ti chudí." Podezdřelé je i to, ža Babiš sice osud dělá víceméně středovou politiku, ale občas utrousí, že je pravičák."
Jistě, bohatí lidé na rozdíl od chudých nemají nebo by neměli mít potřebu dál bohatnout, není u nich riziko zlodějny a korupce. To je ovšem jen teorie, která v dějinách už tolikrát selhala. Platí totiž také, že "kdo má hodně, chce ještě víc" či ještě větší moc, a co je ještě důležitější, že záleží hlavně na jeho morálce, která je na materiálním bohatství nezávislá. V této souvislosti je třeba připomenout Karla Schwarzenberga, který svou politickou kariéru zahájil jako moralista, jako středový havlovec a (nestraník) Zelený, aby nakonec Havla i Zelené zradil, vybarvil se do prava a účelově se spojil s amorálním Kalouskem.
Všechna úspěšná politická a náboženská hnutí začala jako alespoň relativně levicová, nanejvýš levicová až středová, aby se nakonec zvrhla do reakčního oligarchismu, včetně ruského "komunistického". Názorným příkladem je opět Občanské fórum, v němž Sametovou revoluci na svou stranu strhli, "ukradli" Klaus s údajně levicovým Zemanem. Klaus se sice otevřeně hlásil k pravici, ale "mazaně" využil jednak toho, že se po Listopadu vícméně zákonitě zdvihly síly negující komunistickou, tj. levicovou totalitu, jednak zpočátku stejně mazaně dělal rozprostřenou levopravou politiku. A je opět téměř zákonité, že revoluce samy o sobě toho mnoho nezmohou, pokud nezlepší celkovou vyspělost a soudnost obyvatelstva. Proto jsme nakonec dopadli, jak jsme dopadli: naši postkomunističtí lídři, vesměs damagogové a lháři nahrávající korupci, nás spíše srazili dál dolů (jak ukazují statistiky negativních jevů) než aby nás pozvedli.
Dělat se hezkými, slibovat a n e v y b a r v o v a t se příliš brzo je zásadou všech mazaných a úspěšných politiků a politických režimů.
A že je i Andrej Babiš mazaný všemi mastmi, "o tom žádná".
Zatím spoléhám na to, že si uvědomuje svou historickou odpovědnost. Jsem naivní?
