Kdo myslí jen trochu dál než "za první roh", je mu jasné, že současná vládní koalice je nevyléčitleně nemocná, že je v bezvýchodné situaci. Důvěru ztratila a pravědobně se dříve nebo později rozpadne. A i kdybyby přežila celé funkční období, její reformy přijdou vniveč, neboť ji téměř jistě vystřídá ČSSD. Mimo jiné proto, že koalici se nepodaří potlačit korupci (což ví, nepočítá s tím, jinak by tolik "neškrtila"). Vnitřní i vnější spory budou pokračovat, budou se objevovat nové kauzy a i ty budou pro koalici končit vždy špatně: buď bude někdo z jejích politiků potrestán nebo se bude poukazovat na jejich nepotrestatelnost.
Osud koalice "prozíravě" dovršil prezident Klaus, tím, že premiéru Nečasovi zabránil, aby se zbavil ministrů VV (Klaus si při tom počínal protiústavně, neboť ústava mu neumožňuje klást si podmínky). Pokud Vít Bárta má v plánu se někdy budoucnu očistit, je to nereálné, neboť některé skvrny se nedají odstranit ani nejzázračnějšími "mycími prostředky". I celé VV jsou "mimo", když například tvrdě požadují presumpci viny, ale jich jakoby se netýkala. (Bárta a John by se teoreticky mohli v budoucnu očistit jedině jako investigativní novináři, avšak i tam to chce charakter, který nemají.)
Nedělám si iluze, ale někdo ze 118 koaličních poslanců by mohl pochopit, že prodlužovat agonii tady nemá smysl. Lépe řečeno, mohl by být ochoten to pochopit. Nebo mezi nimi není jediný, kdo má v sobě ještě alespoň zbytky morálky?
Pro "jistotu" jim připomínám slova Karla Čapka: "Jak plytká a jepičí je veškerá špatnost; musí se pořád obnovovat, ale marná práce; v nedobrém člověk nenaplní sama sebe, a rouhač, vrah, závistivec nebo smilník žije životem podivně kusým a neustáleným. Ach, nemohu dát svůj život dohromady; je to samý úlomek, samá drť, samé kousky, které se neskládají v žádný obraz. Marně, marně se pachtíme se svými malými a zlými skutky; jsou nesouvislé a neuspořádané, nic než tříšť a chaos bez hlavy a paty."
