"Pro knížata je nejnebezpečnější, když se počestností a zákonností přátel svobody, jejich odvahou a odhodlaností pro obecné blaho a pro čest vlasti zahanbí opačná povaha jejich usilování a stane se lidu povědomou. Kdekoliv by se to sběhlo, tam veta po despotismu.
Prostředky k zákonnému boji a odporu se zmnožují a zesilují v té míře, v jaké se v národě vyvíjí smysl a odvaha pro tuto nejšlechetnější a nejzáslužnější činnost. K nejdůležitějším těmto prostředkům patří:
1. Zákonné odmlouvání a odpírání při bezprávných poručeních a porušeních, také i žaloba a stížnost až k nejvyšším místům, aby se bezpráví a právo objasňovalo, aby vyšší úředníci buď sami přiznali bezpráví a odstranili je či aby jeho potvrzením sami museli dobře smýšlejícím slabochům strhnout zákal z očí nad pravým stavem věcí.
2. Veřejné horlení proti bezpráví a pro právo na jakékoli možné právní cestě, nejvíce pomocí domácího i zahraničního tisku. Musí se to však dít takovým způsobem, aby jestliže nastoupí pronásledování a odsuzování, nemohlo se to považovat za zaviněné, ale aby mučednické utrpení pro svobodu v lidu jako patrný důkaz despotického násilí a bezpráví též rozšířilo obecný smysl pro zákonnou opozici.
3. Vynalézání a užívání jakýchkoli cest a prostředků, kterými by se pravda a vlastenecké přesvědčení vštěpovalo do lidu a kterými by se stále víc zobecňoval a sílil souhlasný výraz lidu. Prostředky jsou: tisk, listy, demonstrace, to je projevování smýšlení, schůzky a shromáždění, cesty, adresy, petice, podporování chudších vlastenců, zvláště pronásledovaných atp. Kde by pak nebylo mluvení včas či namístě, tam výrazné mlčení a opominutí holdování. Zvláště toto poslední bývá často jediným možným a vhodným způsobem, kterým se knížatům dá povědět pravda a výstraha do očí.
4. Důležité je rovněž nepotlačitelné projevování soucitu a účasti při veřejném ukřivdění a bezpráví, zvláště při procesech apod. Národ, pokud se může pokojně a mlčky dívat, když jeho nejšlechetnější muži hynou pro jeho právo a blaho ve vězeních, je mlčky odsouzen k hanbě a porobě. Kdo se bojí promluvit, ať také mlčky snáší bezpráví. Mravní úpadek národů bývá nejžalostnějším důsledkem delšího potlačení svobody. Pravý muž musí mít přesvědčení a musí si troufat je pronášet a zastupovat.
Nejdůležitější ctností však je, aby člověk nezoufal o dobré věci své vlasti, aby si podržel pevnou víru v její budoucnost a raději spolu s ní trpěl a podle možností jí pomáhal než aby ji docela opustil.“
Revoluce je podle Havlíčka jen prostředkem k cíli. Cíl musí být musí být rozumný a mravný a revoluce sama musí být vedena rozumně a mravně. „Jsem velký nepřítel revoluce se zbraní a držím hlavně na revoluce v hlavách a v srdcích.“
