Srovnávat současného amerického prezidenta Baracka Obamu s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem se může zdát nemístné. Obamův formát je mohem větší než Masarykův - Česko nelze srovnávat se Spojenými státy. Na druhé straně mají tito dva muži mnoho společného, neboť je pojí pokrokové a humanistické vize. Lze dokonce říci, že co do duchovního formátu byl mnohem větší Masaryk - byl nejen mimořádně úspěšným politikem, ale též filozofem a polyhistorem, jemuž se v tomto směru žádný z amerických prezidentů (včetně Lincolna, Washingtona a Wilsona) nevyrovnal.
Masarykovou smůlou ovšem bylo, že byl „jen“ Čechem. A byla to smůla dvojí: jednak byl představitelem malého národa, jednak tento národ měl a dodnes má sklon své největší osobnosti především zašlapávat. Připomeňme si proto alespoň ve zkratce, jak Masaryka v jeho době viděli jiní:
Když v roce 1937 uspořádala pařížská Sorbonna slavnost k jeho poctě, mluvčí francouzské vlády ho označil za „nejdokonalejší vzor velkého Evropana“. Když záhy na to Masaryk zemřel, francouzský ministerský předseda Léon Blum o něm napsal: „Milován a ctěn víc než kterýkoli autokrat, nechtěl být nikdy víc než první občan mezi rovnými. Jeho autorita ve vlastním národě byla nesmírná, ale nevyplývala ani z jeho všemohoucnosti, které by se zmocnil, ani ze strachu, který by naháněl; jejím zdrojem byla vděčnost, důvěra a láska. Proto se všichni demokraté celého světa obdivovali jeho dílu, ctili jeho jméno a posilovali se jeho příkladem.“ Bývalý rakouský prezident Hainisch prohlásil: „Masaryk byl nejlepší Evropan, jakého jsem kdy potkal.“
Americké noviny tehdy víceméně unisono psaly: „svět ztratil hrdinu“.
Ve stejném smyslu se o něm před rokem vyjádřil Barack Obama. Žádný z českých polistopadových politiků nic podobného dosud nedokázal.
Masarykův univerzalistický a nadčasový filozofický systém stále platí. Obama (aniž by jistě čerpal jen z něho) ho parafrázuje, doplňuje, aktualizuje a rozšiřuje, obsahově i plošně. Například Masarykovo kdysi "absurdní" proroctví, že v Evropě se jednou navždy zamezí válkám, rozšiřuje dnes na celý svět.
Někdo musí být idealista, někdo musí vystoupit s "nereálnými" požadavky. Protože pokud se nikdo takový nenajde, nic se nezačne, nic se nestane, nic se nezlepší.
