Pravdu má pan Schwarzenberg když říká, že současná česká sociální demokracie má daleko k původním socialistickým a demokratickým ideálům.
Snad nebudu daleko od pravdy když dodám, že ještě dál má k ideálům současné evropské sociální demokracie (o její Blairovské a Schröderovské větvi nemluvě). Jistě, máme co dohánět a ne všechno se daří ze dne na den, je však otázkou, zda je k tomu v dnešní ČSSD vůbec vůle. Populismus, zadlužování státu s snaha vyhrát volby za každou c e n u nejsou projevem skutečného zájmu o řadového občana.
Občanská demokratická strana si s ČSSD v popírání vlastního názvu v ničem nezadá. Od počátku byla autokraticky ovládanou stranou (jednoho muže) a stejně se projevovala i navenek - například Klausovým direktivním prosazením rozdělením Československa a sloučením Moravy s Čechami (ať již to bylo dobré nebo ne, bylo to nastoleno direktivně). Od počátku bránila rozvoji občanské společnosti, neboť "hlasy ulice", to je různá občanská sdružení a iniciativy, které jsou páteří demoktracie, ji rušily a omezovaly. O co jí po odchodu Klause ubylo na vnitřní nedemokratičnosti, o to se zhoršila celkově.
(Počínaje opoziční smlouvou mají obě tyto strany víc společného než rozdílného. Snad dnes už jen málo lidí věří na jejich bití se za ideje. Už jen v tom vzájemném bití, které bití se ideje nahrazuje, se shodují. Ještě víc je pojí a ještě horší je ovšem jejich zkorumpovanost, klientelismus, nedotknutelnost a jiné feudální manýry.)
Obě naše velkostrany přešly de facto na zaběhanou politiku normalizační KSČ založenou na antickém „dejte lidem chléb a hry“ (po Srpnu došlo k uvolněním peněz, výstavbě paneláků, k Husákovým dětem) - dají vám pak pokoj a nebudou se plést do „vašich“ věcí.
Je proto zapotřebí obě tyto strany nevolit. Frustrovaný volič má možnost volit menší zlo: menší strany. Argument, že se pohybují na hranici volitelnosti je třeba pochopit tak, že je třeba jim pomoci. I pokud se do parlamentu nedostanou, podpora hlasů jim umožní lépe přežít. Alespoň volič by měl myslet dál než k nejbližším volbám.
