Je podivné až absurdní, jaké přízni českých voličů se víceméně od Listopadu těší dvě nejrzkorumpovanější strany, ODS a ČSSD. Vypovídá to morálním povědomí společnosti, potrvzuje to, že "národ má takové politky, jaké si zaslouží".
ODS se držela na výsluní až donedávna, nikomu jakoby nevadily Klausovy "špinavé peníze", "napřed tma a pak zákony" apod., nevadily skandály, které daly vzniknout Sarajevskému atentátu (aby se nakonec obrátil proti "atentátníkům", to je těm, kteří poměry v ODS už nemohli vydržet), nikdo si nevšiml, že král zlodějů Klaus se proti korupci nikdy vlastně nevyslovil (a je "proto" dodnes "nejdůvěryhodnějším" českým politikem). Nikomu nevadilo, že oba protagonisté Opoziční smlouvy, Klaus a Zeman, do té doby úhlavní nepřátelé, se před jejím uzavřením obrátili naruby a "objali se", aby dali vzniknout definitivnímu ústupu od idejí a stejně definitivnímu zahnízdění se korupce ve státní správě.
Dnes o našem morálním povědomí vypovídá snad ještě absurdnější skutečnost, že po šocích, které jsme nedávno zažili, nestoupají prefence nejméně zkorumpované strany, Strany zelených. O tom, že jsme neteční k tomu, jak narustají preference Zelených v Německu a ostatní Evropě, nemluvě.
Zelení jsou malou stranou a jen těžko generují "génie" typu Kalouska nebo Paroubka. To však nemusí být jejich fatálním nedostatkem - a mají i řadu nedostatků či slabin jiných. Škoda, že je zradil Schwarzenberg, zřejmě pro vidinu lepších postů, který do té dobý budil dojem "rozumného střeďáka", dokonce jednou prohlásil, že "nic proti ideálům sociální demokracie".
