Není to úplně spolehlivá cesta, ale přece jen většinou k něčemu vede: grázly poznáte podle jejich slovníku, podle jejich demagogií a jiných polopravd až lží. Jejich úspěšnost často závisí jen na tom, jak obratně je používají a proto jsou ti nejobratnější lháři a pololháři vždy nejnebezpečnější. V historii i současnosti lze najít nekonečné množství ukázkových příkladů.
Již Havlíček si stěžoval na "kulatá" slova, například na slovo pokrok, které může být "tajnými absolutisty" zneužito k potlačení demokracie. Tam, kde jsou ustáleny "rozumné a poctivé" poměry, totiž pokrok nepatří a namístě je konzervatismus, kde jsou poměry nerozumné a nepoctvé je tomu naopak, pokrok je potřebný a oprávněný a konzervatismus škodí. Slova pokrok mohou absolutisté (dnes bychom řekli totalitáři, novodobí páni, kmotři apod.) zneužít, když ho použijí k navození jim vyhovujíchc změn, najdou si k tomu (což nikdy není nijak těžké) řadu "pádných" argumentů a využijí je ve svůj prospěch.
Podobným útokům byl po celý život vystaven Masaryk, bojem o Rukopisy a Hilsneriádou počínaje; za jeho života však na něj nikdo neměl. Po jeho smrti se ovšem nekalí odpůrci "samozřejmě" znovu vyrojili, vyrostli jak houby po děšti. Krásně to popisuje Zdeněk Mahler v knize Ano, Masaryk: "Do roka Mnichovský pakt vydal Československo v plen, republika byla rozchvácena. V totální desiluzi, která na Čechy padla, našli opět šanci letití protivníci – nenávist sahala za hrob: ‚Masarykova koncepce se zhroutila, jeho program selhal.‘ Popřeli pravdu: Hitler se přece spojil se Sudeťáky a společně dotlačili tři západní mocnosti k tomu, aby republika byla diktátem násilně roztrhána. Zášť pohrobků se však nezadržitelně vyvalila: ‚Masarykův experiment se vymstil – Československá republika byla plagiát Západu… Masaryk vsadil na demokracii a zpronevěřil se katolické tradici, neboť všecka moc nepochází z lidu, nýbrž od Boha… Mnichov byl trest boží, Bůh si v Hitlerovi našel výkonnou pěst… Takzvaný osvoboditel znamenal národní pohromu, dopustil se zásadního omylu – Československo byl samolibý přelud. Tímto státem jsme zhřešili… Dějiny žádají obnovit svatou alianci… Je na čase vyvrátit Masarykův kult!‘ První byla povalena bysta T. G. M. na filozofické fakultě v Praze – nová éra temna vynesla nad Masarykovým dílem klatbu."
Mistry demogagie a lži byli Hitler a jeho tlampač Goebbels. Nechť se na mne nikdo nezlobí, dnes mi je nejvíc připomíná "dvojka" Klaus - Jakl.
Za nacisty nezůstali v ničem pozadu komunisté; například Ferdinand Peroutka si stěžoval, že "škaredým věcem dávají krásné nálepky" a naopak. Sám si vzpomínám, a dodnes se mi otevírá kudla v kapse, na jiného Mistra - na Gustáva Husáka, když například volal po tom, "co je nepevné (tedy nezpevněné komunistickou policí a okupační ruskou armádou) ať padne" (tedy všechny demokratizační síly).
Po listopadu se u nás vyrojili noví tajní absolutisté a v zájmu "pokroku" nám ukradli sametovou revoluci. Jedním z nejobratnějších byl a je Mistr Langer. Nevím, čeho se dopustil korupčními či jinými skutky, ale od okažmiku, kdy jsem ho porvé uviděl v televizi, mi byl jasný: notorický demagog, člověk s notoricky pokrouceným charakterem.
"Případ John" je složitější: ani on nemá ve všem čisté svědomí, je tak trochu obrem na hliněných nohách. Je Mistrem slova, od čehož je k demagogii jen krůček. Proto jsem ho včera bedlivě sledoval v televizním Hyde Parku. Mohu přiznat, že jsem si docela oddechl: demagogií a polopravd jsem našel jen minimum.
V každém případě je John ve srovnání s Langerem světec. Vydal se na mimořádně obtížnou a trnitou cestu a jistě počítá s tím, že se dočká nevybíravvých, podpásových a jiných veskrze podlých útoků.
A "už je to tady". Jestliže ho nyní Lager označuje například za hloupého, je to čistá lež.
Přeji Johnovi, aby na něj nikdo neměl stejně jako na Masaryka.
