Sourozenci Uhlovi, Josefovi příbuzní, o jejichž existenci neměl tušení, byli oslniví. Vyrostli v prostředí pražské smetánky, a snad právě proto inklinovali k levici. Byl mezi nimi věkový rozdíl deseti let, což ale jen prohlubovalo jejich vzájemný citový vztah. Stejně jako to, že se nezvykle jmenovali Pavel a Pavla.
Pavel byl voják, v Kristových letech již major. Měl za sebou služební pobyt v Sovětském svazu, kde se stýkal s tamní vojenskou elitou, včetně později popraveného maršála Tuchačevského. Potom byl vyslán do Berlína, jako vojenský přidělenec. V Německu, opět v nejvyšších vojenských kruzích, byl vážen a oblíben.
Nacistická SD (Sicherheitsdientst), jmenovitě její tehdejší náčelník Reinhard Heydrich, však po určité době získala nejasné zprávy, že Uhl je sovětský špión. Pověřila jednoho ze svých nejschopnějších agentů, aby ho kontaktoval, jako falešný důstojník sovětské rozvědky.
Pavel naletěl. Možná i proto, že jejich setkání byla přítomna jeho sestra.
Agent Scherler zažil neobyčejný večer. Pili nejlepší rýnské a Pavla mu připadala jako ze sna, jako nejkrásnější žena kterou kdy potkal. Dojem umocňovala její podobnost s Gretou Garbo, na rozdíl od ní však měla dokonalou postavu. Byl překvapen, že se s ním ještě téže noci vyspala. Nevěděl, že byl její láskou na první pohled a že to její bratr vycítil.
Scherler podal Heydrichovi zprávu, Pavlu ale vynechal. Dokonce si s ní chtěl domluvit další schůzku. Jednak po ní nesnesitelně toužil, jednak ji chtěl varovat. Heydrich, ‚árijec‘ s příměsí židovské krve, však zasáhl jako rozvětvený blesk. Nechal jí prohledat hotelový pokoj; našly se tam kompromitující materiály. Tušil, že se Scherlerem něco není v pořádku. Poručil mu, aby ji zatkl, a nechal ho sledovat.
Scherler ji dostihl na berlínském nádraží, ve večerním rychlíku do Prahy, kterým chtěla uprchnout a který se záhy rozjel. Nastoupil do vagónu a dlouho postával na chodbě u jejího lůžkového kupé. Odhodlal se až na poslední chvíli – blížila se první stanice. Zaklepal na dveře. Když se pootevřely, uviděl její úzkostný a hned na to napůl udivený, napůl rozzářený obličej. Chtěl ji vzít do náruče, na okamžik to přebilo jeho napětí.
Avšak zatkl ji. Nemohl jinak. (Bylo divné, jemu i jasné, proč to dostal za úkol právě on a že je na to sám.) V její kabelce našel špionážní mikrofilmy.
Pavel byl zadržen v Berlíně. Bylo mu nabídnuto spolupracovat s SD; jeho sestra sloužila jako rukojmí. Dostal za úkol likvidovat některé německé emigranty v Praze.
Nedokázal to však a raději uprchl do Sovětského svazu, kde chtěl požádat i o pomoc pro svou sestru. Byl tam vyslechnut a poté bez průtahů zastřelen.
