Před časem jsem v televizi viděl, pane Paroubku, rozhovor s Vaší (novou) paní. Je to krásná, jemná žena a krásně také mluvila - i o Vás. Kdybych o ní a zejména o Vás nic nevěděl, neměl bych z toho nic jiného než krásný pocit. Dokonce někdy, když slyším mluvit Vás, si chvílemi říkám, že Vám vlastně nelze nic vytknout. Dokonce jste schopen, a to je u politiků vzácná věc, přiznat své chyby - a kdo umí přiznat chyby, je snad ještě dokonalejší.
Jenže jsem v životě zažil pár takových, co vše zdůvodnili a zdánlivě i obhájili, a mám s nimi ty nejhorší zkušenosti. Umět obhájit skoro v š e totiž, až na naprosté výjimky, indikuje jistou duševní nemoc. Je to bohužel nemoc mnoha politiků, včetně a zejména těch nejúspěšnějších - těch, kteří ostatní lidi, mírně řečeno, dokonale a vědomě ohlupují. I u nás je takových politiků hodně, najdou se v každé straně, například v TOP 09 je dokonalý pan Kalousek.
Dokonalý byl také Hitler, a proto ti, kdo nejsou úplně slepí a přemalovali na Hitlera Vašeho soudruha (i to slovo může vypadat krásně) Ratha, věděli proč. Kdyby totiž ti dva neměli společného nic jiného, tak právě onu schopnost vše dokonale zdůvodnit a obhájit.
(Masaryk se svého času zbavil svého soudruha z Legií generála Gajdy, z něhož se později vyklubal fašista. Masaryk to udělal ne zcela čistým způsobem, ale také věděl proč. Budiž mu proto, na rozdíl o Vás, země lehká.)
Nemám rád přísloví, protože často věci vystihují tendenčně. Ale u jednoho a ve Vašem případě bych si přisadil: vrána k vráně sedá.
