K níže uvedeným úvahám mne inspiroval článek kolegy blogera Jiřího Vítka Znásilněné Švédsko islámem (http://vitekjiri.blog.idnes.cz/c/434960/Znasilnene-Svedsko-islamem.html). Nejdřív jsem si vzpomněl, jak jsem kolem roku 2000 mluvil s jedním švédským novinářem a jak mi vykreslil jiný obraz své země, než jaký jsem si do té doby představoval. Mimo jiné řekl: "Švédsko už zdaleka není co bývalo" a uvedl i skupinové znásilňování Švédek přistěhovalci. (Pak jsme se bavili také o tom, že zejména světlovlasé Švédky jsou pro ně nepředstavitelným lákadlem a že např. v Egyptě si blondýna nemůže dovolit vyjít sama na ulici.)
Pak jsem si vzpomněl, jak jsem v roce 1968 uviděl na jednom západoberlínském veřejném záchodě dva obrázky; jeden ukazoval, jak se má sedat na záchodovou mísu a druhý, přeškrtnutý křížem, jak se nemá. To mi zase připomnělo, jak mi rodiče popsali chování ruských vojáků v roce 1945, kdy na čas obsadili náš dům: například za záchod jim sloužila koupelnová vana a do záchodové mísy strkali hlavy, aby si je umyli. Němky znásilňovali většinou beztrestně, za znásilňování Češk jim hrozily nejvyšší tresty, ale přesto k němu docházelo.
Historicky vzato, evropské země vyjma snad Anglie a Švédska byly znásilněny mnohokrát; některé vícekrát a hůř, některé méněkrát a "lépe" - ale každé znásilnění neboli potlačení svobody mělo a vždy má krajně neblahé následky. My jsme byli po Bílé Hoře znásilněni a potom průběžně znásilňováni do roku 1918 a od roku 1938 jsme znásilňováni (nechť se na mne Klausovi, Zemanovi, Kalouskovi atd. příznivci nezlobí) dodnes. Hlavně proto jsme takoví jací jsme. Rád bych opakoval donekonečna, že nás nepoškodil ani tak komunismus, jako ruský, tj. východní či poloasijský vliv, a dnes se do něho vracíme (? - Klaus se Zemanem měli k Rusům blízko vždy, jen to dosud více či méně úspěšně skrývali).
Posledními symptomy je vyjádření "gottwaldova dítěte" a "putinovce", našeho prezidenta (!) Zemana pro ruskou televizi, jeho pozvání Putina do České republiky, které je perfidní už třeba jen proto, že posílí Putinovu domácí pozici.
Jak je dnes tomu se západní Evropou? Zatímco my jsme jsme byli Rusy poškozeni vícméně nedobrovolně, západní Evropa si za to podle mého názoru může především sama. Nejméně od šedesátých let začala podléhat úzké, neevropské ekonomisticko-konzumní ideologii (podobně jako my "paradoxně" za normaliazce a zejména po roce 1989) a kvůli svému pohodlí a ekonomickému růstu si do sebe natahovala levné pracovní síly z jižní Evropy (hlavně Jugoslávce), Turecka atd.
Těžila z nich a chovala se k nim, byť třeba mnohdy oprávněně, jako k druhořadým lidem (stejně jako Izraelci vůči Palestincům). Dnes vidíme následky.
Nejde jen o islamisty. Naše přezírání Rakušany vedlo k vytvoření 1. československé republiky. Nit k palestinskému či nedej bože k islámskému státu je sice tenká a velmi dlouhá, ale...
