Katolicismus je dnes už tak trochu extrémismem, lidovci

Přestože považují současnou českou společnost za rozporuplnou a v mnoha ohledech nemocnou, jedno jí neupírám: v lecčems je avantgardní - je vývojově vpředu, a to i v celosvětovém měřítku. Byla taková už za první republiky, a dokonce již za Rakousko-Uherska. Po dlouhých staletích, po mnoha historických peripetiích, se totiž naučila nevěřit zdaleka všemu, co jí předkládala církev a vrchnost, a zejména, nevěřit ničemu, co odporuje jejímu vlastnímu, selskému rozumu. Mimo jiné proto bylo u nás již koncem devatenáctého století tolik "neznabohů", a poté, co jsme zavrhli Rakousko-Uhersko, zavrhli jsme do značné míry i katolickou církev, neboť s ním byla bytostně spojena.

Nikdo vám, lidovci, nebere vaši víru v Boha - ta je věcí osobního přesvědčení, a v Boha věří i Paroubek a Nečas, aniž by jim to samo o sobě ubíralo na politických bodech. Sami byste ale měli ubrat na pověrách, mýtech a dogmatech, které jsou s katolicismem spojeny a které z vás dnes činí okrajovou, do jisté míry extrémistickou stranu. To říkám jako člověk, který vám v mnoha jiných směrech drží palce - který je spíše smutný z toho, jak se vším dobrým, co byste i dnes mohli české společnosti přinášet, nezodpovědně zacházíte.

Extrémisty jste, jak ukázaly poslední volby, ze statistického hlediska; ale to jistě není rozhodujícím kriteriem. Extrémisty jste podle mne proto, že stojíte na některých stanoviscích, která jsou zdravému selskému rozumu nepochopitelná a nepřijatelná. S extrémisty máte navíc společné i to, že jste zatrvrzelí a těžko odklonitelní.

Pokusím se stručně okomentovat některé vaše "pilíře".

1. Homosexualita je sice možná sporným jevem, ale nemůžete vyloučit, že bůh nebo příroda chtěli, aby ve všem co je živé, byla variabilita a aby vznikaly též odchylky, nejen fyzické ale i psychické. Je to prostě tak, nic s tím nenaděláte.

2. Na potraty mám jako bývalý dětský a klinický psycholog možná zkreslený názor, ale snad stojí za úvahu. Znám totiž osudy některých nechtěných dětí a tvrdím: nechtěl bych být nechtěným dítětem.

3. K antikoncepci podotýkám, že závidím dnešním mladým lidem, že mohou poznávat různé partnery a že mají čas "vyřádit se" a vyzrát, přinejmenším k tomu, aby si vybrali toho pravého. Za mého mládí, kdy se většina dívek vdávala v době, kdy pro mateřství ještě nebyla zralá (to je dle odborných odhadů nejdříve ve dvaadvaceti letech), to podle toho tak vypadalo. Nechtěl bych být ani dítětem sedmnáctileté či dvacetileté dívky.

4. K rodině, vašemu údajně nejslinějšímu tématu: nikdo nebyl větším zastáncem rodiny než Masaryk, který ovšem jako rozumný člověk připouštěl, že rodina plní svou funkci jedině tehdy, je-li víceméně v pořádku. Co je lepší, rozvést se, nebo nebo zůstat spolu a po zbytek života se nenávidět, jak tomu bývalo v mnoha rodinách našich předků? Ostatně i Masaryk jako znalý historik a sociolog věděl, že euroamerická civiliziace sice dospěla k institutu manželství a monogamie, ale že ani to nemusí být konečným vývojovým stadiem.

Rozhodující podle mne je, zda jsou homosexuál, žena, která se rozhodla k anitkoncepci či potratu nebo manželé co se rozvádějí, slušnými a rozumnými lidmi. Například dítě podle mne poškodí nechutný rozvod víc než to, že rodiče pak žijí odděleně, zejména pokud potom spolu vycházejí byť jen o něco lépe.

Co se týče rozumnosti a morálky, tam byste, lidovci, naopak mohli být podle mého názoru naopak poněkud "extrémističtější" než dosud. Vím, je to těžší než se držet "osvědčených" schémat...