KDU/ČSL byla po Listopadu středovou, avšak do jisté míry rozštěpenou stranou. Jeden čas, za vedení Josefem Luxem, razila spíše středolevicové ideje (vzpomínám si na nekonečné konflikty Luxe, který hlásal "sociálně tržní ekonomiku", s Klausem, který hlásal pouhou "tržní ekonomiku"), avšak vždy měla ve svých řadách mnoho těch, kdo ji táhli spíše do prava.
V dobách "Klausova absolutismu" a polistopadového "divokého západu" se však lídři lidovců začali dělit i na slušné a neslušné, na zkorumpované a nezkorumpované. Jasně se to ukázalo za druhé volby Klause prezidentem, kdy jich ho část podpořila. Tehdy se k nim přidal i nestraník Schwarzenberg, ktrerý opustil Zelené, aby nakonec s Kalouskem (Parkanovou aj.) vytvořili TOP 09.
"Obojakým" lidovcům tím zasadili těžkou ránu, která znamenala, že na čas vypadli z politické scény. Avšak z dlouhodobého hlediska, a na ně by politici měli myslet především (!), jim pomohli: lidovci se stali homogennějšími, restrukturalizovali se a začali dělat vícméně krystalickou, srozumitelnou, mravnou a věrohodnou politiku, zejména po vedením nového předsedy Pavla Bělobrádka.
(Podobným vývojem prošli i Zelení - zbavili se pravicového Bursíka a prošli podobným personálně i ideově očistným vývojem. Stejně jako jako lidovci byli poznamnenáni nejen vlastními chybami, ale především masivními a nehoráznými demagagickými útoky z prava i z leva, a stejně jako oni potom opustili poslaneckou sněmovnu.)
TOP 09 pod vedením dua Kalousek-Schwarzenberg sice vyhrála, avšak zabředla do špíny pravicových vlád a nakonec "skončila". A jak se zdá, jen těžko se z toho kdy vzpamatuje.
