Když jsem včera na Hydeparku (poprvé) uviděl a uslyšel iniciátora a vůdce Holešovské výzvy Jaroslava Popelku, první, co mne napadlo, bylo: "chlapče nemáš nárok". Chtěl jsem přepnout na jiný program. Naštěstí jsem vydržel.
Vůdce Popelka nepůsobil jako vůdce, neměl výřečnost, nepůsobil silně a jasně, "věděl, že vše neví". Neměl charsima, alespoň ne včera - byl evidentně unavený (sám to přiznal), v televizi zřejmě poprvé. Možná hloupě optimistický, možná naivní, ale jistě jen zádnilvě - jistě ví, co ho čeká, například jakým podlostem dává svou kůži všanc. A mně začal být pojednou sympatický.
(My Češi jsme národ nejen beznabohů, ale též nevěřících Tomášů (i já jsem jím včera zpočátku byl): byli jsme již tolikrát oklamáni. A zdá se, že četnost a sofistikovanost klamů, kterými na nás útočí moci a majetku chtiví gauneři, neustále narůstá. Počínaje Bílou Horou jsme byli též mnohokrát znásilněni, ale mnohokrát jsme se vzepřeli a mnohokrát se stal malý zázrak: vzepřeli jsme se úspěšně. Musím přiznat, že když jsem před časem psal blog Proč je třeba jít znovu do ulic (Mimo jiné: Nová, další vlna revolucí musí začít v civilizovaném světě... A ‚div se světe‘, kde by revoluce měly začít? – v Česku. Češi jsou totiž k tomu svým historickým vývojem jednoznačně ‚komandováni‘), moc jsem tomu sám nevěřil: jsme sice komandováni (Hus, Komenský, Havlíček, Masaryk, Havel), ale nejsme dnes už příliš "podělaní" a demoralizovaní?)
Jaroslav Popelka podle mne podělaný a demoralizovaný není. Pokud ještě nemá ve všem jasno, je to tím, že jeho hnutí je ve stadiu zrodu, kvasu.
Není sice oslnivým táborovým řečníkem typu Paroubka, Johna nebo Halíka, řict své však umí a toho co říct má nemálo. Jeho zásadní výhodou je morálka a zdravý rozum, a to se dá uhájit vždy.
Politolog B. Doležal Popelku a Holešovskou výzvu rekapituluje: "V listopadu 1989 jsme věřili v lepší budoucnost. Během následujícího dvacetiletí se ovšem ukázalo, že země, kterým jsme tehdy důvěřovali, nás vlastně zradily. Zmocnily se tří čtvrtin našich velkých firem, bank, pojišťoven , velké části sdělovacích prostředků a mnoha tisíců hektarů zemědělské půdy. Náš národ je vystaven pokusu o ovládnutí... Základními požadavky jsou demise vlády, pozastavení reforem, vypsání novýc voleb a odstoupení prezidenta Klause "pro ztrátu důvěry". (Také ustavení nového parlamentu a úřednické vlády.)
A i tak starý mazák a "nevěřící Tomáš" Doležal dodává: nepodceňujme čtvrteční demonstrace. Já dodávám: nepodceňujme Slávka Popelku.
Ale hlavně: 15. duba všichni do ulic! Jak za Sametové revoluce! Doba není o nic lepší! Není co ztratit!
