Před časem jsem napsal kritický článek na Václava Klause a naivně, v době kdy se to ještě „nenosilo“, ho poslal do Mladé fronty. Odpověděli mi, že ho nezveřejní, protože je nevyvážený, neboť v něm chybí argumenty protistrany. Už v tehdy jsem měl vědět, že je to skoro novinářský zlozvyk: postavit před kameru například doc. "Ksindla" Kindla - několik dní po odvysílání jeho aféry - proti jeho kritikovi, a pokud je ten kritik méně výřečný, nechat ho i prohrát, přestože pravda je téměř výhradně na jeho straně.
Podobných příkladů bych mohl uvést bezpočet. Některé jsou očividné, jako když Michalela Jílková v pořadu Máte slovo ke slovu skoro nepustila Michalea Kocába, nebo když v Hyde parku moderátoři nechávají své hosty vyhýbat se odpovědím na nepříjemné otázky (o pochybnostech, které otázky byly vybrány a které ne nemluvě), o tom, jak se v pořadu Otázky Václava Moravce objevují hlavně politici zastupující parlamentní strany, takže jsou tam mnohem častěji komunisté a „modří komunisté“ z ODS než Zelení, jak se v televizi objevují katolíci, ne však unitáři či jiní protestanti atd.
Tak jako v řadě jiných věcí v naší společnosti, i v mediích je nedostatek kvalitních lidí, a to jak intelektem a vědomostmi, tak zejména morálkou. Veřejnost to trpí, neozývá se nebo (dosud?) jen málo. Kvalitní moderátor by měl své hosty vybírat ne podle toho, jak jsou „silní“, ale především podle toho, co přínosného mohou veřejnosti říci.
Pokud se těm silným nemůže vyhnout, měl by si na ně dávat velký pozor. Mimo jiné důsledně dbát na to, aby bezezbytku (neboť „zbytky“ jsou mnohdy nejdůležitější) odpovídali na jeho otázky, své otázky by měl mířit do mezer, které v jejich "povídkách" vidí (a měl by je umět vidět), neboť jsou mnohdy nejdůležitější součástí jejich demagogie. Typické je to zejména pro komunisty a katolíky – jak se obratně vyhýbají všem ožehavým, obvykle však nejzávažnějším otázkám (například: „Nebylo už koncem 19. století jasně prokázáno, že komunistický a křesťanský ráj neexistují?“) Podobně je veřejnost jednostranně pozitivně informována o Izraeli, negativně o islámu atd.
Včera jsem Na plovárně shlédl diskuzi mých oblíbených Marka Ebena a (komentátora českého rozhlasu) Petra Nováčka, a tentokrát mne zklamali i oni. Petr Nováček se stavěl do role objektivisty, který si dává pozor na to, aby vždy důsledně "odkládal svůj kabát" a neprojevoval své osobní názory. Jenže to mnohody vede k slabosti, k impotenci...
I zde probíhá neustálý boj dobra se zlem. Je jen věcí názoru, nakolik současnou západní civilizaci a kulturu oslabují média ovládaná „silnými“ či nakolik ji už neoslabila. „Nepravda se prosazuje jen do té míry, kolik má za sebou silných paží,“ napsal před sto šedesáti lety Karel Havlíček. I to je věcí názoru: nemá jich dodnes příliš mnoho?
