Naprosto mne dostaly dvě věci: návrh zákona o tom, že děti mají poslouchat své rodiče a ve stáří se o ně postarat, a blog ve finském jazyce v této bloggerské komunitě, jenž měl v době, kdy píšu tohle píšu, přes 180 přečtení a karmu asi 4,5. Zdánlivě to nesouvisí. Ale svědčí to o naprosté dezintegraci tohoto národa, jenž má svůj stát a k tomu navíc hvězdičku a židličku v Evropské unii. Měli bychom to tady rozpustit.
S tím finským blogem to je dobrý fór. Čteme a karmujeme něco, čemu naprosto nerozumíme. Asi je načase přestat sem psát. Využívám toho, že jsem byl několikrát ve Finsku a jeden z mých synů je touto zemí natolik zaujat, že se učí finsky. I já mám k této zemi dobrý vztah. Je tam pořádek a Finové dokázali zcela v pohodě vyřešit své vztahy s Romy a jinými minoritami (což je ovšem jiná kapitola, ale budiž nám vzorem). Ale ve finštině se ani velmi internacionální slovo telefon nepodobá dalším evropským jazykům. Telefon finsky je puhelin, restaurace ravintola, parkoviště je pysäköinti atd.
Případá mi, že začínáme úplně blbnout, čímž nemyslím apriori čtení finských blogů. Návrh zákona, že děti mají poslouchat své rodiče a učinit z toho zákonný nárok s mnoha dalšími důsledky, mi připadá stejně absurdní, nabízí mi to myšlenku na totální mravní rozpad mravní integrity našeho národa, který je považován za jeden z nejvzdělanějších a kulturně nejpokročilejších v celé Evropě.
Zákon o respektu dětí vůči rodičům, byť v jeho kadlubu mohou být anomálie různých typů (a la taťka alkoholik či feťák, matka kurva - ale to není o rodině, to je o zločinu), mi připadá stejně, jako kdyby se mělo uzákonit, že si po stolici má člověk utřít toaletním papírem prdel. Vztah rodičů a dětí je základem každé kultury od Mayů až po Kelty, pomineme-li tradice od počátku letopočtu až do třetího tisíciletí. Ježíšmarjá, to jsme museli čekat na sametovou revoluci, demokracii a třetí milénium, aby se znormoval posvátný vztah rodičů a dětí? To jsme na tom tak blbě?
Ve Finsku není zákon, který by nařizoval to, co chce nařídit nynější parlamentní návrh, za nímž stojí poslanec Marek Benda. Jeho otec Václav Benda by mu za to rozbil hubu. Respekt v rodině zákonem nařídit nelze, to je otázka civilizačních a mravních postulátů, které vznikají přirozeně z autority rodinné komunity. Kdo ji nedokáže vybudovat, tak nepatří do systému. Předpokládám, že každý další návrh tohoto typu bude mít vždy blíže k totalitě než k demokracii. Můj otec svému otci dokonce vykal. Nebylo to pod zákonem, ale princip rodinné autority to drželo velmi efektivně. Možná by rozpuštění tohoto státu a návrat k tradicím Rakouska-Uherska mělo vyšší efekt než podobné stupidní návrhy zákonů.
