Vůbec to nemyslím ironicky, když si myslím, že by tento stát měla opět vést vláda odborníků a v jejím čele by měl stát generální ředitel a předseda představenstva loterijní společnosti v úpadku SAZKA a.s. Aleš Hušák. Humor miluju, ale tohle myslím smrtelně vážně. Naposledy v sobotu na valné hromadě ČSTV mě Aleš Hušák přesvědčil, že je to prostě velký hráč. A takového hráče v čele exekutivy potřebujeme. Byla by to zajímavá změna ve srovnání s nynější vládou, jejíž většina členů má na čele stigma neúspěchu a urputného nýmandství.
Vsadím celý svůj botník na to, že se v diskusi pod tímto blogem objeví spousta příspěvků, že jsem se zbláznil. Opravdu ne, ostatně mám dobrý dozor.
Proč zrovna Hušák? První bylo řečeno. Je to velký hráč. Šéfuje Sazce už 16 let a úspěšně obracel miliardy. Uměl si - bez ohledu na politiku - zavázat lidi, kteří ho drželi tak dlouho v sedle, což je důležitá vlastnost. Je potřeba se na to dívat pragmaticky. Sám je za vodou, nepotřebuje krást a hrát kombinační hru na krátké přihrávky na jistotu do vyložených šancí, z nichž lze skórovat do brány státních a obecních zakázek. A pokud by to udělal, tak neokrade tento stát o víc, než to činí jeho předchůdci. O jeho měsíčním platě se vykládají legendy v řádu šesti nul a roční bonusy mu obratně brání v tom, aby své příjmy za rok stačil neutratit. Jeho zlatý padák je údajně také pohádkový, prý 400 000 Kč měsíčně po dobu dvou let.
Potřebujeme politiky, kteří jsou za vodou, nepotřebují krást a mohou umravnit své kolegy ve vládě, případně do ní jmenovat jen ty, kteří jsou rovněž za vodou. Je to generační problém. Poslední koaliční vládní případ nás poučil o tom, že soukromá špehovací firma dokáže prorůst do sféry nejvyšší exekutivy a privatizovat státní moc kvůli penězům. V USA se vyskytly za posledních 50 let jen dva případy, kdy se do čela země dostal člověk, který měl relativně holý zadek - Lyndon Johnson a Barack Obama. Taky to podle toho dopadlo (či dopadá). Ostatní bossové USA přicházeli do Bílého domu většinou z bohatého prostředí naftových polí, tabákových a bavlníkových plantáží, profesionální politiky, bankovních a obchodních kruhů, jako guvernéři, generálové a váleční hrdinové. Proč dělali politiku? Byli za vodou a chtěli být slavní skrze konání dobra pro celou Ameriku. Výš ani dosáhnout nemohli. Dělali politiku jako hobby. Nejhorší bývaly vždy vlády - s výjimkou Abrahama Lincolna - "chudých inkoustů".
Hušák je bohatý a je to navíc hráč. Drží po krkem 1,5 milionu členů ČSTV a drží v šachu současné věřitele Sazky i hráče o její převzetí. Umí počítat. Věřitelé Sazky mohou tlačit svými pohledávkami a vlastnictvím dluhopisů, ale pokud Hušák pošle Sazku do konkursu, tak čtyři miliardy korun v rukou silných skupin typu KKCG nebo PPF skončí v konkursní podstatě a soudně se mohou domáhat svých nároků odhadem tak deset let. A lidé v Česku chtějí sázet Sportku, což dělají už 55 let a chtějí to pořád. Hušák se směje, vyzývá zájemce o Sazku k veřejné debatě, za zády má Pentu a E-Invest. Nechtějí a tudíž je označuje za zbabělce a báby.
Jeho předností je, že se nebojí jít do otevřené konfrontace. Nelže a neodkazuje se na úmyslné mystifikace médií a stranických kruhů v nějaké účelové hře typu show slečny Kočí či pana Škarky. Ukazuje se, že stranický původ české vlády s mandátem z parlamentních voleb je k ničemu, je to špinavá iluze. Nejméně do doby, kdy vyroste v Čechách generace politiků z roku Kennedyů nebo Buschů, kteří prostě peníze přestali potřebovat.
Kdyby si Hušák vybral za své partnery do vlády své největší současné protivníky i fanoušky Komárka, Šmejce, Vítka, Valentu, Kellnera, Kejvala, Ulčáka, Dospivu a další, bylo by této zemi zřejmě lépe. To jsou všechno ranaři, manažeři, profesionálové. Ve vládě by byli manažery jedné prestižní firmy, zvané vláda ČR. Zbývá jen problém, jak takovou odbornou či úřednickou vládu vyřešit ústavně bez stranického a demokratického parlamentního balastu. Avšak jestliže lze za současného stavu tolerovat ústavní cestou spoluúčast soukromé firmy ve vládě prostřednictvím ministrů a náměstků, pak by neměl být problém zařídit ústavní legalitu odborníků bez stranické příslušnosti na základě odbornosti. Absurdnost vládnutí už byla dovršena nyní s Nečasovým kabinetem, nyní už to může být jenom lepší.
Možná někdo touží po odpovědi, proč je v úpadku Sazka, vedená Alešem Hušákem, jehož protežuji do čela státní exekutivy. Jednoduchá odpověď. Příčinou je O2 Arena, úvěr, dluhopisy a neskonalá prásárna, jíž český stát jenom přihlížel, když jmenoval tehdejšího náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Ladislava Malého jako vládního zmocněnce pro výstavbu dnešní O2 Areny a tehdejšího předsedu Českého svazu ledního hokeje Karla Guta jako jeho partnera pro realizaci tohoto projektu. Jsou to události z let 2001 až 2004.
Je to kauza plná dobytčáren manipulací s výběrovými řízeními. První vítěz výběrového řízení, americká firma STADIVARIOS, která postavila zhruba polovinu hal pro kluby NHL, NBA a arén pro baseballovou MLS a vždy se prezentovala projektem návratnosti investice, musel za velmi diskutabilních právních okolností odkráčet. S velkorysostí sobě vlastní, že se s nějakými sráči ze střední Evropy nebude dál zabývat. A konečný výsledek byl, že to skončilo na Sazce. Někteří ze zúčastněných mohou být rádi, že Aleš Hušák na toto téma více méně mlčí. Ovšem to je téma na blog, jehož čas ještě nepřišel. Já své mlčení odkládám opravdu jen dočasně.
