Nechci být vlezlý, ale je 28. října, státní svátek České republiky v den, v němž před 93 lety vznikl úplně jiný stát, a to Československo. Jak známo, vzniklo po I. světové válce z iniciativy panslovanského filozofa a státníka "tatíčka" Tomáše Garigue Masaryka, jenž využil hluboké hospodářské a vnitropolitické krize uvnitř habsburské rakousko-uherské monarchie a s podporou USA, Francie a Velké Británie vyhlásil samostatné Československo. Chybělo málo, aby vůbec nevzniklo. Tzv. Národní výbor v čele s Karlem Kramářem ve spolupráci s bossem protirakouského odboje Edwardem Benešem rozšířil 28. říjnu zprávu, že Rakousko-Uhersko uznalo všechny podmínky nabízeného míru, které obsahovaly i uznání autonomie národů v monarchii. Nebyla to tak úplně pravda. Jenže Češi už slavili a ti poserové ve Vídni už s tím nedokázali nic udělat.
Ale to řešit nechci. Podstatné je to, že se Česká republika nachází v hluboké vnitropolitické a ekonomické krizi a situace pro vyhlášení nového státního útvaru je úplně stejná jako v roce 1918. Vládní koalice ve sněmovně kvůli VV drží tak tak, většina koalice je vydírána několika vejlupky z Věcí veřejných, kteří jedou v Bártově projektu privatizace státní moci přes všechny možné skandály. Lídr VV Vít Bárta postupuje dle scénáře, že "psi štěkají a karavana táhne dál." To je politický septik, ale kupodivu ještě stále funguje. Ale i shnilé kadibudky za chalupou drží kupodivu dost dlouho.
V českém Senátu má většinu levice, která vrací reformy pravice a vůbec nezáleží na tom, jestli je ta reforma dobrá nebo špatná. Není to důležité, podstatné je jen odporovat. Ekonomika země je v nezdravá a zoufá si ze situace eurozóny, je na ní závislá. V eurozóně rozhodují Německo a Francie, což jsou země, které zplodily ty nejdebilnější evropské politiky. Posledním fórem této degenerované komunity je přání-nařízení, že soukromé banky přijdou o 50 a více procent hodnoty dluhopisů zadlužených Řeků. To už hraničí s komunismem. Buď si svou banku, vážený pane bankéři, spláchněte do hajzlu, nebo nám ji odevzdejte.
V lumpárnách je nyní jiná kategorizace: malá lumpárna, velká lumpárna a eurolumpárna, čili legální lumpárna v režii eurozóny. Šéfuje tomu všemu Portugalec, jehož země je ekonomicky v řiti. Prezidentem EU je Belgičan, občan země, která má tři roky úřednický kabinet a v zemi vládne vlastně šest vlád. Větší bordel si ani nelze nepředstavit. Svatý Josef, patron Belgie, z toho musí být na prášky. Jenže samotný Brusel, v němž sídlí téměř všechny orgány EU, je kosmopolitní a dvojjazyčný, nechce přijít o velký džob. A tam se to všechno řeší.
A tenhle cirkus uplatňuje nadřízenou autoritu nad Českou republikou a připravuje ji o její suverenitu, která je sama o sobě už tak dost nesuverénní. Pane Bože, copak to nikdo nevidí, to už jsme všichni tak blbí?
Tento stát je ve vážné vnitropolitické a ekonomické krizi, kterou obklopuje krize celé Evropy. Není lepší chvíle, v níž vyhlásit nový stát. Jinak z toho nelze vybřednout. Je to samozřejmě bloggerská nadsázka, při níž je nějaká ta legrácka akceptovatelná. Kdyby pan prezident Václav Klaus poté, co rozdá nějaké ty metály, předstoupil s prohlášením, že ustavuje například Českou roajalistickou federaci a prohlásil se králem, tak bych byl spokojený. Pokud by ovšem dodal, že nový státní útvar nebude členem EU, subjekty typu VV se okamžitě ruší kvůli konfliktu s dobrými mravy a demokracií a olomloucké syrečky a rum budou bez europroblémů.
