Nenapsal jsem tu nic asi osm měsíců, protože jednak jsem dopisoval nějakou knihu, která se stala pro mne prioritou (konečně snad slušná beletrie pod pseudonymem, dřív jsem pod svým jménem psal knihy, co byly jen srágory), druhak jsem si tu připadal jako imbecil, který nestačí názorovému tempu. Kniha vyšla a když jsem se z toho nasazení po krátkém oddechu probudil, tak jsem zjistil, že proběhly trojí volby do parlamentu, lokálu a senátu. Přesně před rokem jsem tady napsal cosi o potřebě emigrovat (http://skramlik.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=108768), jen jsem nevěděl kam. Dostal jsem spoustu zajímavých návrhů a ten nejlepší mi poslal český výtvarník pan Jiří Máška, slavný po celé Americe, který žije na ostrově Roatan, jenž patří Hondurasu. Zkoumám nyní podmínky pro získání povolení k trvalému pobytu v Hondurasu, neboť pohnutky k emigraci se staly aktuálnějšími.
Mimochodem pan Jiří Máška z jihočeské vesnice Ražice je považován na americkém kontinentě za slavného malíře a jeho obrazy "Marťani hledají Paroubka" , "Obr Koloděj se snaží kouřit", "Chvála bláznovství", "Obama Bin Barak dostal nobelovku", "Komunista na kole", "Sen mladé kachny" nebo "Vláda soudruha Špidly" a mnoho dalších oslovily milovníky umění od Los Angeles až po Hongkong. Na Roatanu má svůj malý pivovar a staví na něm repliky slavných plachetnic. Blogáč, na který reagoval, byl jedním z mých nejúspěšnějších a předčil ho vlastně hlavně jeden o volbách v roce 2009 pod titulkem "Moje volby 2009 - já mám lepší nabídku" (http://skramlik.blog.idnes.cz/c/85331/Moje-volby-2009-ja-mam-lepsi-nabidku.html#t2), který si přečetlo něco přes 47 000 lidí.
To všechno nějak souvisí.
No - volby v roce 2010 ... Už je tu nějaký odstup, který jsem si dopřál v tom literárním ajfru. Co se tu vlastně doprčic děje? Za ten více než rok? Dřív to jiskřilo mezi Topolánkem a Paroubkem, bylo to jako břitva. Mělo to říz, i když nikoliv řešení. Pak přišel úřednický Fischer, slušný chlap, nos jako Cyrano, čest jako Cyrano.
A teď v době světlých dnešků a světlejších zítřků? Zaprdlá ODS s bezbarvým panem Nečasem v přemalé převaze. Ještě zaprdlejší opoziční ČSSD v čele s šedivým nowhere-manem panem Sobotkou, kličkujícím a pragmatickým panem Škromachem a ještě více slizkým panem Zaorálkem, jejichž opozice je ještě ukrutnější a destruktivnější než za dob urputné hvězdy pana Paroubka. K tomu TOP 09 v čele s knížetem Schwarzenbergem, jenž dříve spal vsedě, ale nyní spí i vestoje. A se stále častěji indisponovaným panem Kalouskem, pro jehož nepopiratelné schopnosti jsou limitní jisté tekutiny (není to neperlivá voda). Spící Schwarzenberg a opilý Kalousek pohřbí TOP 09 dříve či později, pokud nepustí do drajvu čerstvější síly. Startovní image TOP 09 je vyčerpáno. Plus subjekt VV v čele s panem Johnem, jenž se celkově jeví jako nástroj na jedno použití, neboť jeho exponenti nechodili ani do politické přípravky, chybějí mu lidi. A tento slavný politický konglomerát prosírá během necelých pěti měsíců lokál i senát.
Obyčejný člověk přitom zjišťuje, že se přes pravicovou změnu v parlamentu a levicovou změnu v lokálu a senátu nezměnilo vlastně nic. Na komunální úrovni se uzavírají koalice tak, aby se udržely kšefty. Veřejné zakázky na odpadkové koše a obecní ploty na komunální hladině vždycky něco hodí těm, kteří o nich rozhodují. Exponenciálně tato pragmatičnost a výdělečnost narůstá v koalicích i výše na dalších úrovních krajských měst a končí někde na úrovni státních firem, jejichž ředitelé vydělají za den více než prezident České republiky Václav Klaus za měsíc.
Měl jsem uzávěrku na rukopis a nevolil jsem. JÁ jsem bez viny. Na ostrově Roatan u Hondurasu prakticky nejsou daně a státní úředníci neprudí. Nad parkováním přes časový limit se mávne rukou, ale pokud se vám někdo vloupe do auta, tak je do 60 minut v šatlavě. Za opravu silnice z Roatanu do Punta Gorda nikdo nic bokem nezkasíruje. Ze dvou piv za volantem se tam nedělá případ, pokud se nic nestane. Když máte problém vyjet z parkovacího místa na ulici, tak policajt vystartuje z auta a zastaví dopravu v jednom pruhu, abyste vyjel. Místní činovníci jsou vážení, policisté jsou vážení, občané si jich váží a sami jsou váženi. Inu, proč bych tady, v Čechách, měl dát žít, když je tu všechno jinak?
