Situace v českém fotbale připomíná známou katastrofu ruské ponorky K-19. Na palubě je jaderný průser, jedni velí, druzí žádají o oběti, lidé umírají. Další to kryjí, probíhá souboj autorit. Průšvih je ale hned na začátku - špatná konstrukce. Všechno se musí nějak okecat a zamlžit. Výsledkem je stejně debakl, který se složitě vysvětluje. V českém fotbale se sice moc neumírá (střílí se jen občas, spíš občas někdo dostane přes hubu), ale jinak je na tom o dost hůř než K-19. Nedá se nic dělat, musí se vyměnit velení a z ponorek přezbrojit na rychlé fregaty bez konstrukčních chyb. Volání je naléhavé: Ivane Hašku, přijďte vyhrát boj o fotbal!
Vztahy mezi funkcionáři a skupinami jsou tak spletité nebo vyhrocené, že už se nedohodnou na žádné změně k lepšímu. Zdá se dost pravděpodobné, že pokud do hry o křeslo předsedy svazu nevstoupí Ivan Hašek s úplně jiným typem lidí s minimálními vazbami na současnou strukturu, tak valná hromada ČMFS 27. června skončí fiaskem. Bude se opakovat jako posledně. Předseda nebude zvolen a boj o další posty ve výkonném výboru se zvrhne v zákulisní bitvu, která nemá se standardním průběhem valné hromady nic společného.
Současné vedení je překážkou ke kompromisům a pokud zůstane či bude-li jen málo obměněno, pak nelze očekávat žádnou změnu.
Předvolební situace se začíná rýsovat.
Je tu Ivan Hašek, který má za sebou – není to tajemstvím a není to ani nic negativního - podporu nejmocnějšího muže českého sportu, jímž je Aleš Hušák, předseda představenstva společnosti Sazka. Ten rozdává peníze i karty. Haškovou oporou je podle všeho i František Chvalovský, bývalý předseda ČMFS, jenž se může do vedení fotbalu vrátit. Jeho autorita je i zárukou toho, že by český fotbal hrál výraznější roli v diplomacii na půdě UEFA (bylo by pikantní, kdyby žádal po předchozí garnituře, která ho „sejmula“ v roce 2001, náhradu za všechny újmy). Ivan Hašek v pátek sdělí, zda půjde do boje o prezidentské křeslo.
Jeho rozhodnutí dá jasný signál, zda je šance a vůle fotbal změnit.
A nebo zda převažuje skepse, že je lepší ho nechat vyhnít jako stromy na Šumavě.
Je tu Luděk Vinš, prezident Viktorie Žižkov, dosud jediný oficiálně přihlášený kandidát na předsedu. Je za ním část klubů a má podporu zhruba pěti současných členů výkonného výboru. Jeho pozici komplikuje jedna zvláštní událost, která s fotbalem nemám nic společného. Zatčení advokáta Julia Kramariče v Jihoafrické republice. Julius Kramarič je silným hráčem v zákulisí na straně tzv. „skupiny Západ“, do níž je řazen kromě Vinše například plzeňský prezident Kříž a další vlivné osobnosti. Není však nutné prozrazovat příliš. Kramarič, designovaný na funkci předsedy ORK ČMFS (odvolací a revizní komise je složka s největší mocí ve svazu, je tak silná, že může i sama zrušit svaz, když bude chtít), však zůstane v Johannesburgu minimálně do 22. června, kdy by měl předstoupit před soudce. Dostane pokutu a poletí domů, do valné hromady zbude pár dnů, do té doby bude v zákulisní hře chybět. Pokud by vyhrála tato skupina, zůstane nejspíš František Straka reprezentačním trenérem.
Je tu bývalý generální sekretář ČMFS Petr Fousek, který bude údajně kandidovat a pravděpodobně je připraven jako „kompromisní osobnost“.
V zákulisí se šije horkou jehlou kandidatura II. místopředsedy svazu Jiřího Kubíčka (na post předsedy za Moravu) a generálního ředitele Slavie Petra Doležala (na post předsedy za Čechy). Tyto kandidatury, budou-li podány, zvětší paletu vyjednávacích komplikací (někdo je může nazvat intrikamii) v kuloárech.
Varianta Hašek je zárukou změn, varianty ostatní jsou nanejvýš tak zárukou postupně kosmeticky upravovaného současného bordelu a la K-19.
Další překvapení však nelze do pátku vyloučit.
