Za poslední dny a týdny se toho pod horou Říp událo tolik, že se mi chce z našeho lopotně budovaného demokratického státu emigrovat. Jenže kam, když se mi do Severní Koreje, na Kubu nebo do Barmy nechce a zemím Evropské unie jsme kromě podpisu pod Lisabonskou smlouvou odepřeli poznání, že se Česká republika stala opět zcela nedemokratickou zemí pod diktaturou nikoliv nějakého Kima, Maa nebo Fidela, ale pod jhem klientelistických sítí?
archiv
Česká republika je svým způsobem zcela světová. Vyrůstal jsem v době, v níž se buď tvrdilo, že Sovětský svaz je zemí, kde dneska znamená již včera a nebo že Amerika je zemí neomezených možností, kam lze přiletět se třemi dolary v kapse a za několik let ovládat Wall Street. Česká republika ani jednu z těchto dvou možností nerozvinula, zato naprosto masivním způsobem rozjela program klientelistických sítí, v nichž stoupají vzhůru lidé znající jejich diagram a umějí v něm dobře kličkovat, nebo jsou zašlapáváni do země ti, kteří věří v demokracii, právo, spravedlnost a nedotknutelné pilíře moci nejlepšího ze všech nejlepších systémů. Ti první se chechtají na balících peněz, ti druzí chtějí emigrovat a stojí před problémem kam.
Za chvíli před stejným problémem bude stát každý, kdo prozře, nejen politikové. Mám načtené celkem dobře kauzy podnikatelů, kteří byli vydíráni, aby platili do volebního fondu některých politických stran, jinak že se na ně něco vytáhne. Radovan Krejčí je skutečně pošetilec, když chtěl svou "půjčku" ČSSD ve výši 68 milionů zpátky. Ale věděl toho tolik, že ho raději nechali utéct.
Ale to nic není. František Mrázek rozdal tolik peněz, že by mohl být prezidentem, ale svou hru na vliv natolik přehnal, že ho propálila kulka profesionálního zabijáka. Je-li někdo zastřelen "devítkou", tak jde o mafii, jde-li o ráži 7,62 se speciálním teflonovým potahem kulek prostřelujících neprůstřelné vesty, pak jde o státní ochranky "vyššího řádu" nebo tajnou službu, pokud jde o vraždu klasickými malorážkovými náboji ráže 6,00 nebo lépe 5,56 či 5,5 (typu "jedna díra, dvakrát mezi oči"), jde o např. MOSAD či CIA, avšak jde-li o vraždu nábojem kulkou z hluboce zmraženého hovězího masa, pak jde o supertřídu profesionálních vrahů na objednávku zákazníka nejvyšší klasy.
Tzv. Kubiceho zpráva o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy byla jen úsměvnou koloraturou současného stavu. Všechno mi docvaklo s kauzou plzeňské právnické fakulty, košatými aktivitami pana proděkana Kindla a současnou kauzou ostravského poslance Petra Wolfa, jenž opustil ČSSD.
Plzeňská práva jsou jen viditelnější stránkou klientelistické sítě. Vystudovali zde politici, vysocí úřednící státní správy, policisté atd., někteří za pozoruhodných okolností, kteří už vydali tolik platných rozhodnutí, že i kdyby byla právnická fakulta v Plzni rozpuštěna ihned, tak jejich rozhodnutí už stejně nikdo nezruší. A nejde jen o Plzeň. Stejný zřetel by zasloužila například soukromá Vysoká škola Karla Engliše v Brně (VŠKE) nebo VŠB v Ostravě, kde by bakalářské práce některých exponentů z řad policie, hasičů či pracovníků státní správy zasloužily zvýšenou pozornost.
Plzeňským rychlostudentem je kontroverzní podnikatel Jan Harangozzo, zakladatel Vysoké školy Karla Engliše v Brně. Absolventem plzeňských práv je i viceprezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek, jehož kontrola se snaží popravit poslance Petra Wolfa za údajné zneužití státních dotací na výzkumné projekty Ministerstva životního prostředí.
Jeden z pilířů demokracie, tedy nezávislá justice, byl střelen přímo do srdce kauzou plzeňských práv. Ale nikoliv poprvé. Gang ústeckého soudce Berky, nálezy ústavního soudu v kauze justiční mafie či bývalého vicepremiéra Čunka (manipulace s důkazy) nebylo ještě to nejhorší, i když obludné je již to, že Ústavní soud už prostě vzal existenci justiční mafie na vědomí. To nejhorší teprve přichází a plzeňská právnická fakulta není zřejmě posledním schodem do pekla. Dává se to dohromady, proč například Milan Kindl zastupoval stát jako advokát v tak zvláštních kauzách, jakou je například Diag Human a kde všude rozhodují jeho bývalí studenti.
V této zemi není jen justiční mafie. Vznikl její vyšší stupeň. Je to klientelistická mafie vzhledem k tomu, že se podivní absolventi rozšířili na důležitá místa v této zemi i mimo justici napříč státní správou a napříč politickými stranami a strhávají do mafiánské či klientelistické praxe i další osoby jakkoliv vydíratelné či ovlivnitelné. Zvedá to katastrofu, která tuto zemi zlikviduje jako vlna tsunami v roce 2004, která zabila přes 200 000 ve 14 zemích světa. Česká klientelistická tsunami může nadělat větší škody. Zabije důvěru milionů lidí v demokracii v této zemi, vyvolá vlnu emigrace a exodus mozků. Už to vlastně probíhá.
Zvláštně do toho zapadá kauza nezařazeného poslance Petra Wolfa, která mě v poslední době dost zaujala. Vůči němu je zřejmě uplatněna metoda „kráglování“, v ČR celkem běžná. Je to výtečný praktický příklad, jak funguje klientelistická mafie, před níž je nejlépe emigrovat. Nedokážu pochopit, proč je vědec a vysokoškolský pedagog obviňován z defraudace 11 miliónů Kč státních dotací a parlament byl požádán o jeho trestní stíhání.
Veřejně se v médiích opakuje ústy politiků, že je defraudantem. Lze však snadno zjistit z veřejných zdrojů, že firma doc. Wolfa UT 2002 s.r.o. skutečně dostala 11 miliónů dotací v době, kdy nebyl jejím jednatelem. A to na řešení dvou výzkumných úkolů veřejně zadaných Ministerstvem životního prostředí. První výzkumný úkol byl řádně ukončen a jeho výsledkem byl patent na výrobu pryžových výrobků pro automobilový průmysl, zaregistrovaný Úřadem průmyslového vlastnictví ČR. Byl dotován částkou zhruba 6,5 mil. Kč. Nelze na něm nalézt ani jeden špatný chlup.
Čili zbývá 4,5 mil. Kč, nikoliv už 11 miliónů. Druhý výzkumný úkol, ten údajně sporný, byl ukončen ve třetím roce jeho průběhu v srpnu 2007 po kontrole účetnictví, na niž se kromě ministerských kontrolorek dostavil neznámo proč známý plzeňský exekutor. Poté byl projekt zastaven, avšak po dlouhých tahanicích smlouvou o narovnání mezi ministerstvem a firmou UT 2002 z ledna 2009, že obě strany nemají vůči sobě žádné nároky.
Všechno propuklo až když se poslanec Petr Wolf stal kverulantem ČSSD, vystoupil z ní v půli roku 2008 a nyní má sněmovna rozhodovat o jeho vydání či nevydání k trestnímu stíhání. Nikde ani slovo o tom, že celá kauza byla ukončena v lednu 2009. V mandátovém a imunitním výboru, jenž má navrhovat vydat-nevydat, je minimálně jeden absolvent plzeňských práv. Poslanci ČSSD i jiní řvou do médií jako pominutí inkvizitoři – vydejte Wolfa, ať rozhodne soud. Přitom není důvod k vydávání, je to jen inkviziční stránka klientelistické sítě. A pokud bude Wolf vydán – kdo ho bude vyšetřovat, žalovat či soudit? Zase někdo s diplomy s Plzně či klientelistickým napojením?
Bohužel nejde jen o Wolfa, to je jen jeden z posledních střípků mozaiky. Co se děje Wolfovi se může stát každému poslanci či jinak viditelné personě, na níž se rozhodne hodit klientelistická síť svůj čeřen.
Takhle by se dala brát kauza po kauze a analyzovat, proč byl více než 12 let stíhán automobilový závodník a podnikatel Martin Koloc (až nakonec odešel do Dubaje a konvertoval na islám a konečnému zproštění viny se už jen smál), proč byl odsouzen a poté osvobozen tenista a podnikatel Milan Šrejber, proč musel být za každou cenu vsazen za katr bývalý majitel Sparty Petr Mach, který se nyní soudí se státem, proč byl politicky likvidován exministr Petr Lachnit a tak dále…
Rád bych emigroval, ale čekám na nějakou radu.
