Musíš být vítěz – zabíjí naši (dětskou) duši
Miloš Škorpil
Ale co pak, když dosud jsme žili, jak druzí pískali?
Nemůže být toto důvodem, že jsou děti stále „zlostnější“, že jsou lidé na sebe stále „nabroušenější“? Že si lidé sami sebe neváží? Že se nedokážou přijmout? Není tohle důvodem nemocí, jako je rakovina, obezita, psychická traumata? Tato otázka stojí jak v osobě první (já), tak i druhé (ty či vy), protože ven vždy ventilujeme jen to, co se odehrává v nás, s čím se nedokážeme sami srovnat, co si nedokážeme sami odpustit a proto prskáme, kopeme kolem sebe, v nejhorších případech střílíme a bijeme, vždy však ty nepravé!
Není už čas zastavit se na cestě směřující dolů do pekla svého bytí a vyběhnout – rozletět se zpět nahoru, najít sebe sama, svou podstatu, to dítě v nás, toho boha v sobě?
Život v životě, ne po životě
Je to jeden ze životních paradoxů – spousta lidí řeší, co bude, až tu nebudou, co bude, až opustí tento svět, co bude, až … Když si to člověk takhle srovná za sebou, tak si musí říci jediné: „TO JE ALE PĚKNÁ BLBOST!“ A bude mít pravdu. Je to stejná blbost jako to: mít se lépe než naši předci, naši rodiče, sousedi, přátelé, v jiných zemích! Vím, nějaký cíl mít člověk musí, aby měl důvod proč žít - a v tom to je, v tom jednom krátkém slovíčku ŽÍT …, pokud je jediným důvodem našeho žití, mít se lépe než jiní, znamená to, že nemáme své sny, jen přejímáme sny druhých.
Bohužel se tím zase vracíme na počátek – vědět proč tu jsem, co mám dělat, abych naplnil smysl života. U lidí, kteří ŽIJÍ, se zdá, že jim jde vše lehce, jako by životem jen proplouvali, ale to není zdání, to je skutečnost. Recept je tak jednoduchý, že se bráníme jej přijmout, vždyť TO přece nejde, aby TO bylo tak snadné, kdyby TO bylo tak snadné, tak by TO dělali všichni – určitě důvěrně znáte tyhle myšlenky. Přitom je to opravdu tak snadné – chce to jen nepřemýšlet a konat. Nic víc, nic míň, jen konat. Jakmile začnete jednou konat, bez přemýšlení -půjde to, nepůjde to - poznáte, že ONO TO JDE! ONO TO OPRAVDU FUNGUJE! ŽE JSEM TO JÁ TROUBA NEZKUSIL DŘÍV?
Když se podíváte na člověka, kterému, jak říkáme, jde všechno samo, uvidíte jasné oči, zasněný pohled, spokojený - trošku rošťácký úsměv, lehkou chůzi – jako by se vznášel. Když projde kolem vás, jako by vás pohladil lehký vánek, když vám podá ruku, když vás obejme, pocítíte zvláštní teplo, ten stisk, to objetí je pevné a přitom nedrtí, ten pohled je chápající, nikdy však odsuzující. To všechno proto, že ten člověk koná bez předsudků, prostě protože ví, že je to třeba udělat a tak to uskuteční.
Když kolem vás projde, když vám věnuje svůj pohled, když vám stiskne ruku, máte pocit, že TO máte, ano, máte TO, právě kolem vás proplul ŽIVOT … a proto vraťte se do doby, kdy jste byli dětmi, vzpomeňte si, co jste skutečně jako malí chtěli a začněte uskutečňovat své sny - vyběhněte na svou cestu …, nastavte své tváře slunci, vodě, větru, obejměte celý svět a celý svět bude váš, protože celý svět je ve vás, VY jste ten svět!
Miloš Škorpil
Běžíme ke kořenům
Začíná nový týden, postavte se k tomu, že začínáte NOVÝ ŽIVOT. V tom starém byl váš život samý začátek a samý rychlý konec, žádná pořádná mezihra. Zkuste to změnit, není to nic těžkého, chce to jen jedno - a to, říci si: „Co bylo, to bylo, to už je minulost, kterou nezměním, jaká však bude budoucnost, to je jen na mně. Když si řeknu, že 3 – 4x týdně se budu aktivně hýbat 30 – 40 minut, tak to není až tak moc, to určitě zvládnu. Vždyť nikdo neříká, že to musí být v kuse. Můžu to udělat tak, že půlku té porce zvládnu ráno a druhou večer.
Miloš Škorpil
Máňa a Lojza – rok 2 – zase od začátku
S Máňou a Lojzou jsme se rozloučili, je tomu skoro rok - možná si ještě vzpomenete, jak je běh osvítil a vydali se Pařížskou, a pak dál a ještě dá ..., tehdy to vypadalo, že jejich běh nikdy neskončí. Ale znáte to, endorfiny a prvotní probuzení vyprchá a člověk homo sapiens liny znovu upadne do starého dobrého stereotypu. Takže rok se s rokem sešel a Máňa s Lojzou jsou znovu na začátku, vlastně ne na úplném začátku, už jsou trošku poučení, ale uvidíme, uvidíme ...
Miloš Škorpil
Život je jen jeden
Běžím, proplétám se mezi kapkami deště, které se v hustých provazcích snášejí k zemi. Před očima mi tu a tam přeběhnou chomáčky mlhy. Vybíhám na vrchol Polomu. Scéna jak z katastrofického filmu, suché, pomalu černající pahýly, ještě nedávno obestřené sytě zelenými jehličkami, které naplňovaly okolní vzduch nezaměnitelnou vůní jehličí. Temné mraky nad horou se snaží skrýt ten truchlivý pohled – však marně. Stačí jeden poryv studeného větru a vše je jasně zřetelné – jeden malý brouček tu měl hostinu. Dal si, co hrdlo ráčilo, co na tom, že po něm zbyly ostatním živým tvorům, kteří zabloudí v tato místa, jen černé chmury a oči plačící očistné slzy.
Miloš Škorpil
Jak jsem se zas neutopil
Je to hodně troufalé psát si článek o tom, jak jsem se stal Dřevákem, před tím, než se tak stane. Ne že bych nebyl dřevák už teď. Všimněte si rozdílu v D a d. Velkým Dřevákem je totiž míněn Dřevěný muž, který se koná v okolí Jesenické přehrady, v Chebu. Dřevák proto, že se to startuje v obci Dřevěnice, kde se skáče do vody a pak stylem plav, jak umíš, v mém případě neumíš, 800 m na druhou stranu přehrady. Tam osedlat ocelového oře o dvou kolech a dostat se s ním okolo přehrady zpátky po 26 km na místo startu do Dřevčice a tady pak odkroužit dva 4 km okruhy, aby se konečně člověk stal zasloužilým Dřevákem.
Miloš Škorpil
Neměli bychom čekat až na rok 2012 – zbývá 859 dní
Mnohým se to nebude nejspíš líbit, ale už delší čas vše nasvědčuje tomu, že příroda s člověkem jako takovým ztratila trpělivost. Minimálně mu to dává v několika posledních letech dost výrazně najevo. To máte vlny Tsunami, zemětřesení, záplavy po celém světě, prasečí chřipka – tu si ovšem člověk vymyslel, aby se zas někdo nakapsoval, atd. atd.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila