Určitě jste sami zaznamenali, že v obchodech se to již od konce září začíná hemžit čokoládovýma figurkami Mikulášů, čertů, andělů. Vánočními stromky a ozdobami...
Ovšem v současné chvíli je zatlačila do pozadí výzdoba poněkud bizarnější. Více či méně vkusné keramické dýně, pavouci, kostlivci a všelijací „strašidláci“.
Ano, přichází čas Halloweenu a také Dušiček.
Všimla jsem si, jak se v této době lidé u nás začali postupně dělit na dvě – řekla bych, že docela znesvářené - skupiny.
Jedna, která je složená převážně z členů mladších generací, začala nadšeně slavit tzv. Halloween. Převlékají se do - co nejvíce hrůzostrašných masek a vyrážejí řádit a bavit se na tématické strašidelné párty.
A druhá, složená víceméně (ovšem nejen ) ze starších lidí, vyznávajících naše tradiční Dušičky.
Nechci tady psát o historické podstatě obou variant tohoto svátku.
O tom, že k původní Halloweenské tradici máme údajně blíž než si většina z nás v ČR uvědomuje. A ani o tom, jak vlastně vznikly Dušičky.
Spíše o tom, že všechny tyto varianty oslav konce října, mají k naší kultuře blízko. A není tak důvod dívat se na někoho skrz prsty, že tento čas chce strávit pode svého momentálního založení. Někdo se chce bavit a někdo rozjímat. A ani jedno není špatně.
Ano. Opravdu mě mrzí povrchně konzumovaný komerční povyk, vytvářený kolem Halloweenu, který s pravou a původní podstatou a symbolikou tohoto dne - či vlastně večera a noci, nemá pranic společného.
Ale, díky tomu mi došlo, že i v tomto bodě je důležitá role rodičů.
Pokud svým potomkům předají a vysvětí pravé hodnoty (a to nejen dnešního svátku), pak i v jejich dalším životním vývoji a jednání nebudou první místa zabírat povrchnost a jakási – řekněme - plytkost.
Ne, není nic špatného na tom, když se chce někdo bavit. To vůbec ne. Právě naopak.
Ale zároveň by se nemělo zapomínat na něco hlubšího…na zastavení se a zamyšlení…
Takže – Halloween, Dušičky a nebo snad Samhain?
A jak a co tento rok budu slavit já?
U mě se toho v životě v poslední době hodně změnilo a v nejbližší době ještě více změní…
Víte, každý rok jsme připravovali v zahradě pro děti strašidelné stezky s úkoly a pak se slavilo s přáteli… Byl to zkrátka takový „náš Halloween“.
Ovšem letos to bude úplně jinak.
Mystiku a tajemno dnešního večera si užijeme s dětmi spíše v klidu.
Zahrada tentokrát nebude vyzdobena žádnými strašidly, pouze svíčkami a ohněm v ohništi.
Našla jsem krásný rituál starých keltů, kteří tento den slavili konec starého roku. Udělali si figuríny ze starých hadrů naplněné slámou. Do nich „vložili“ vše zlé, co se jim toho roku stalo a pak figurínu - i s tím negativnem - spálili v ohni. A takto „očištěni“ a nezatíženi vstoupili do nového roku. (Ano, také mi to připomnělo dubnové Čarodějnice.)
Ale líbila se mi podstata tohoto zvyku.
Proto jsme si s mou kamarádkou a s dětmi (mými a jejími) už včera vytvořily figurky ze starého oblečení. Při tom tvoření jsme si s dětmi povídaly o symbolice dnešního dne a večera – i těch následující. O zvycích. Třeba o tom, proč se vlastně lidé dříve převlékali za strašidla, proč se dlabou dýně. Ale hlavně o tom, jak je důležité nezapomenout na své předky. Vzpomínat na blízké, kteří už s námi nejsou… protože to je součást nás samých.
A večer si napíšeme vše, co se nám letos (ale třeba i dříve) stalo zlého. Co nás trápilo a co nám ubližovalo, dáme to svým figurkám a spálíme s nimi v ohni. Aby to vše špatné od nás odnesly.
Pak si opečeme jablíčka a přečteme tématickou pohádku, kterou kamarádka napsala speciálně pro dnešní večer…
Děti už se těší jak budou „čarovat“ a my, jak si užijeme společný, krásný a silný podvečer.
A co potom?
Fotky blízkých jsem již připravila na jedno místo. Na řadu z těch, kteří již s námi nejsou, vzpomínáme hodně často. Ovšem dnes všem zapálíme svíčky a zavzpomínáme s celou rodinou na všechny společně - tak jak to děláváme každý rok.
Nooo… a aby to mým holčičkám přeci jen nebylo líto, tak se s nimi o víkendu vyrazíme s manželem pobavit na nějakou „strašidláckou akci“.
Proč taky ne? Vždyť tyto dny nejsou jen o mystice a vzpomínání…
Takže ještě jednou – Halloween, Dušičky a nebo Samhain?
Užijte si tento čas jak nejlépe můžete a tak, jak to zrovna teď cítíte.
Jděte se bavit nebo rozjímejte.
Ale hlavně – alespoň chvíli se zastavte a vzpomínejte… Zasloužíte si to VY i ti, kteří už s námi nejsou.
