Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Cože to máme ve znaku?

Dětské bezprostřední vnímání světa je kouzelné a často přináší dost nečekané a nezapomenutelné momenty a situace. Nutno podotknout, že většinou i velmi úsměvné – pravda v některých případech úsměv přichází až s odstupem času…ale i tak to stojí zato. //

O nedávném státním svátku jsem byla na návštěvě na Moravě u mých rodičů. Ráno jsem si byla zaběhat do míst, kam jsem chodívala jako malá holka a později jsem tam podnikala  procházky se svým tehdy malým – nyní patnáctiletým synem.

Běžela jsem a před jednou základní školou opět vlály ve větru státní vlajky. Ranní sluníčko jimi krásně probleskovalo a v ten okamžik se mi jasně vybavila dvanáct let stará vzpomínka, která se přesně v těch místech odehrála.

Náš Bobeš, když byl malý, tak byl neuvěřitelný milovník aut. Již ani ne ve svých dvou letech uměl všechny tehdy u nás běžné značky aut na zpaměť. Když jsem s ním jela kolem parkoviště, visel nakloněný z kočárku a z fleku střílel jaké auto že to právě míjíme – Renault, Mercedes,  Fiat, Fabie… (Ano, dokázal i rozpoznat typy aut jednotlivých značek.) Když jsem se ho zeptala, jakou má to auto barvu, tak to musel přemýšlet, ale jaká je to značka -  to věděl neomylně a okamžitě.

Láska k automobilům se projevila i v jeho výtvarném talentu. Nikdy nemaloval postavičky – maminku, tatínka apod.. Na jeho dílech jednoznačně dominovala auta a to všech možných tvarů a ze všech možných stran a úhlů pohledu.

Jednou mě odchytila jeho paní učitelka ve školce a horlivě mi ukazovala jeden z jeho obrázků: „Paní Skočová, podívejte se, co Robinek dnes nakreslil.“

Letmo jsem se podívala na výkres a zhlédla jsem předpokládaný  motiv – auto. „Hm, auto. To on kreslí pořád.“ konstatovala jsem nevzrušeně.

Učitelka se na mě podívala s výrazem, jako jestli to myslím skutečně vážně a opatrně mě upozornila: „Ano, ale to auto je trojrozměrně.“

„Já vím. To on tak kreslí, aby bylo vidět, jakou má to auto přední masku a světla a tak.“ pronesla jsem opět s klidem.

Pedagožka zamrkala očima a nevěřícně – stylem jak můžu být takový ignorant talentu svého syna – pronesla: „Paní Skočová, ale málo které dítě kreslí ve třech letech trojrozměrně.“

No, pravda, nad tím jsem se v té době opravdu nezamýšlela a protože jsem neměla srovnání s žádným dalším dítětem v Robinkově věku, nepokládala jsem to za nic výjimečného.

Když byly Robčovi asi tři roky, šla jsem s ním na procházku na nábřeží k řece. Chlapeček jezdil na svém malém kole s pomocnými kolečky a náhle si všimnul značky „Chráněná krajinná oblast“, kde byl náš státní znak. Značka byla hezky barevná, klučinovi se líbila a tak se mě ptal, co to je. Přemýšlela jsem, jak mám takovému capartovi vysvětlit význam státního znaku a tak jsem začala s pohádkami, že tam jsou království a každé království má nějaký svůj erb a nebo znak. A stejné je to i s naší zemí, kde žijeme. A toto, že je znak naší země. Robča zamyšleně pokýval hlavičkou a jeli jsme dál.

Druhý den jsme byli opět na procházce a Robi jel na kole. Míjeli jsme výše zmíněnou základní školu a jelikož byl ten den stejný státní svátek, před školou vlály na stožárech státní vlajky.

Klučina se zastavil a zůstal na ně fascinovaně zírat. Pak se na mě otočil a opět se ptal, co to je. Tak jsem zase začala vysvětlovat, že to je další označení naší země a že jsme si včera povídali o státním znaku a zeptala jsem se ho, jestli si na to pamatuje. Samozřejmě jsem předpokládala, že to ve svém věku již zapomněl. Klučina však k mému překvapení přitakal.

„Robi, ty víš co máme ve znaku?“ zeptala jsem se ho nedůvěřivě.

„Ano.“ pokrčil rameny, jako že nechápe proč by takovou samozřejmost neměl vědět.

„Robi, tak schválně – co to tedy je.“ hecovala jsem ho.

Chlapeček se rozjel na svém malém kole, podpůrná kolečka vesele chrastila po chodníku a on mi přes rameno ledabyle odpověděl: „Přece peugeot.“

Nejprve jsem zůstala nechápavě stát a pak mi to došlo – prostě lvíček, jako lvíček. To, že ten náš má na rozdíl od peugeoťáckého dva ocasy byl pro tříletého klučinou milujícího auta absolutně nepodstatný detail.

Prostě dětská přímočarost a bezprostřednost dokáže nás dospělé překvapit, uzemnit, donutit k zamyšlení, ale hlavně pobavit. Ještě, že to tak je.

 

 

Autor: Helena Skočová | úterý 5.11.2013 16:13 | karma článku: 18,68 | přečteno: 908x
  • Další články autora

Helena Skočová

Čtyřhvězda podle Fischera: špína, zápach, střepy v bazénu

V poslední době jsem četla několik článků o tom, jak jsou Čeští turisté v zahraničí považováni za věčně nespokojené hosty, hledající na všem nějaký problém. Tehdy jsem nechápala proč. Nyní... možná... už asi ano...

31.7.2023 v 8:08 | Karma: 42,49 | Přečteno: 8318x | Diskuse| Ostatní

Helena Skočová

7. Vnímání nové situace matkou versus vnímání dcerou

Zatímco jsem se prala se svými emocemi, náporem strachů a obav, jak budu zvládat náročnou péči o nemohoucí seniorku, jsem zároveň pořád myslela na ty moje nejbližší. Holčičky a manžela. Jak zvládli první den oni.

14.8.2021 v 8:08 | Karma: 17,84 | Přečteno: 627x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

6. Den první - to byl náraz!

Opustila jsem Sarnu. Ten kouzelný správcovský domek letního sídla hraběnek Gessy, obklopený zahradou a parkem, kde teď budou bydlet moje holčičky. A přestěhovala jsem se o 17 km dál, do bytu k babičce.

12.8.2021 v 12:31 | Karma: 15,60 | Přečteno: 528x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

5. Už tam budéééém?

Cesta do Itálie byla krásná, ale dlouhá. Celých těch deset dnů před odjezdem, jsem měla obavu, jak ji budou holky zvládat. Tedy hlavně malá tříletá Saša.

9.8.2021 v 12:32 | Karma: 19,56 | Přečteno: 681x | Diskuse| Osobní

Helena Skočová

4. Pozor na to, co si přejete…

...přání se totiž plní. Někdy však jejich splnění může přijít zcela nečekaně a může mít taky velmi nepředvídatelnou podobu. Takže vás to může parádně zaskočit, tak jako třeba teď mě.

5.8.2021 v 8:08 | Karma: 14,09 | Přečteno: 567x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá

6. května 2024

Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...

Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce

6. května 2024

Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....

Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají

6. května 2024

Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...

Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí

5. května 2024  14:36,  aktualizováno  22:53

Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...