Konec kurzového závazku na koruně (3)

Původní informace zněla, že konec kurzového závazku na koruně skončí 11.5.2017. V tomto týdnu však národní banka překvapivě oznámila, že jednání bankovní rady se ze čtvrtka 11. přesouvá na středu 10.května.

Že by důvodem přesunu jednání byl předčasný únik data ukončení závazku? V předchozím článku jsem se zabýval tím, jak se zachovají subjekty eurové, v následujícím jsem se chtěl věnovat tomu, jak se má zachovat občan s korunovým účtem a úsporami. Rozhodl jsem se téma odložit a věnovat se diskusi pod minulým blogem, na kterou bych chtěl reagovat.

Nejprve tedy názor na situaci, kdy všichni budou mít před 11. či 10. květnem nakoupeny koruny a budou je chtít najednou prodat a tím posilující korunu oslabí nad stávající hladinu 27. Vzpomeňte si, jak to bylo při náhlém oslabení koruny. Pod jakým mediálním tlakem byla ČNB, že úspory všech občanů jedním rozhodnutím znehodnotila, padla i nekorektní srovnání s měnovou reformou. Pokud by tedy nyní, kdy se všichni těší, že „znehodnocené“ úspory opět částečně nabydou hodnoty proti euru, došlo k dalšímu oslabení, tak to by asi byl ještě větší povyk na vsi. Národní banka bude muset intervenovat, oslabení proti stávajícímu stavu si nemůže dovolit. Dalším podpůrným argumentem je skutečnost, že čím více nad 27 by koruna oslabovala, tím více spekulantů by tento stav přilákal, protože vědí, že čím levněji nakoupí, o to větší bude zisk v relativně krátké době. Nákupem levnější a levnější koruny by vlastně spekulanti „pomohli“ ČNB přetlačit trh do trendu sílící koruny.

Druhou tezí bylo, že privátní spekulanti, ani fondy nemají neomezené prostředky na nákupy, jako ČNB. A to jak korun, tak euro. Stačí se údajně podívat jaké devizové zásoby ČNB má. K tomu bych doplnil následující. Řekněme, že devizové rezervy ČNB se pohybují kolem 2000 miliard korun. Dle dostupných informací měli Češi v roce 2008, tedy již před drahnou dobou, uloženo v zahraničí cca. 200 miliard korun. Počítáno dle údajů ministerstva financí ze srážkové daně, kterou inkasoval stát, tedy uloženo legálně, jde o peníze, které se daní. Za deset let se tato částka určitě znásobila a jednalo se tehdy jen o úložky fyzických osob. A zálusk na „přetlačení“ ČNB si nedělají jen české fyzické osoby, ale především finanční domy, kterých mnoho sílu na „přetlačení“ národní banky má. A přidá se určitě každý, kdo „půjde okolo“. A to nemluvíme o nelegálních úsporách.

Národní bance není co závidět. I proto je z banky slyšet opatrná vyjádření typu, kdy  viceguvernér říká, že je potěšen, že trh uznal vysokou pravděpodobnost, že by koruna mohla po opuštění kurzového závazku oslabit, nebo guvernér sdělující že překoupení koruny může vést k jejímu oslabení. Pokud by tomu trh věřil, ČNB by do května ušetřila spoustu peněz na intervece, které by nemusela provádět. Avšak dle dnešního odhadu banky Glodman Sachs ČNB koupila v období od 1. do 20. ledna 13 miliard eur, utratila tedy cca. 350 miliard korun. Pokud je to skutečně tak, teorie z předchozího článku se potvrzuje.

Národní banka potřebuje trh udržet v napětí a nejistotě do posledního okamžiku. Současně souhlasím s názorem Patria týkajícího se období po ukončení závazku: „…nepředpokládáme, že by centrální banka jen tak nechala korunu po exitu na pospas trhu…“. Dodávám však …nebude to levné.