Král Rath I., řečený Čistič

Uvědomili jsme si všichni, co se ve středních Čechách stalo? Rath se stal neomezeným vládcem Středočeského kraje.

Totalita nikdy nespadla z nebe naráz. Jestli se nepřihnal už totalitní soused a prostě druhý stát nezabral, formovala se totalita mnoho let. Postupně zabírala lepší a lepší pozice; a sílila. Lidé na růst její moci čučeli se strachem, údivem i nadšením. Většinou nic neudělali. Těm, co bili na poplach, se smáli. „Vždyť máme demokracii.“  

Pak udeřila nějakým tím pučem. A bylo po srandě. Už se nedodržovaly žádné demokratické zákony, už se jednohlasně odhlasovaly ty „jejich“. 

A teď si všímejme, co se stalo ve Středočeském kraji. Sprosťák Rath se vybavil metodami svého oblíbence Hitlera a svou nevymáchanou hubou přesvědčil nemyslící stádo, že mu nasype do žlabu (resp. mu nevezme 30 stébel z krmné dávky) a na pastvu je zaveze bezplatně autobusem. Ovce nadšeně bučely.  

Předtím si ale zavázal všechny soukmenovce čtyřmilionovým výpalným, že budou kvičet, jak on píská.  

Vyhrál na celé čáře a stal se hejtmanem. Nebylo co řešit. Co se mu teď vylíhne v jeho kebuli je zákon. Nikdo nebude hlasovat proti němu. Ani nemůže!!! 

Ó jak ta moc chutná. Jak jsem vzrušený…
Plňte mé rozkazy. Bez ptaní, bez rozumu. JÁ mám pravdu.
Bezdůvodně vyhodím ředitele nemocnic. Jaké blaho.
Vyrazím ředitele odborů a nasadím své pohůňky. Budou mi lízat koule a já budu říčet rozkoší.
Poruším zákon o poplatcích – z mého královského pohledu kravina. Naplňuju skutkovou podstatu trestního činu. No a co? Jsem král. Dovolí si mě někdo kritizovat? Lidi? Pcháááá…
Vykonstruuju proces s privátními nemocnicemi a ukradnu si je. Slast.
Sám přeložím obchvat… Extáze. Jsem přece božsky neomylný.
Jsem král, založím tedy Královskou Rathovu univerzitu… Jsem velký státník. Dmu se pýchou.
Vyprudím učitele, aby jejich studenti vymysleli název tý nový zhovadilý školy. Studenti maj jeho pitomost na háku. Tak to teda ne, dejte si pěknýho bacha. Udělám si registr a tam všechny zapíšu. Ti, co by se dokázali klanět, potrestám pokutou. Ostatní vyhodit. Nedat jim jiné místo v mém království, žádná podpora v nezaměstnanosti. Po výměně učitelů je vyzkouším znovu. Teď se ale už bude sledovat, který studentík nehlasuje pro krále. A ty vyhodit ze školy. 

A ode dneška se už nesmíte stěhovat mimo mé království. 

A zavedeme cenzuru, nikdo o mě nebude psát nelichotivě... Dobytky novináře zavřít.

A poroučet. A trestat. A běda vám, až to dotáhnu na premiéra. To už tyhle metody zavedu po celém státě, v celé Evropě, na celém světě. Můj ministr informatiky Dryml už teď shromažďuje informace na vás všechny. 

A zkuste někdo přijít před moje královská okna se stížností. Pošlu na vás vojsko. Žádné slzné plyny, vodní děla, gumové projektily. Hezky pěkně zostra. 

Už mám v hlavě krásný plán, jak dáme lidem práci. Škodovka začne vyrábět tanky.
Majitelé nebudou chtít? Cože!?! Co si to dovolujou????
Zestátníme. Práce bude, tanky budou. A pojedem na Prahu, na Brusel, na Moskvu….
A konečně bude můj vzor Áda na mě hrdý. Jak já jsem šťastný…

***
Jeden kolaborant kdysi řekl: „Lidé bděte!“
Já bych použil slova kdysi vysokého lampasáka: „Vymeťte ho železným koštětem“ 

P.S. Pozor na něj. Kozoroha Ratha zajímá moc víc než prachy… A zábrany nemá!!!