která všechny překvapí vládnutím bez skandálů. Jdu si změřit teplotu. Na první pohled důvěryhodný a bezvýrazný bývalý ministr Kocourek odklonil pár miliónů na účet své matky, aby nebyl zatížen při rozvodovém řízení, snad mu něco zbylo. Lobista Janoušek požíval mimořádné ohleduplnosti Policie ČR. Aby taky ne, vždyť jen pod vlivem alkoholu srazil cizinku, které patrně následně někdo nadiktoval správnou výpověď. Jak poznamenal kolega Josef Kucharovic, peníze lze také vydělat skokem pod auto, pokud máme štěstí na řidiče, pak skočí i spravedlnost.
Rath byl pro mnohé jen arogantní exhibicionista, vyžívající se rétorickým cvičením po vzoru římských senátorů. Při jeho morálních proslovech se zastyděla i babička, která obvoďákovi přinesla pekáč buchet. Miliony v krabici, pod podlahou a nevím kde ještě vypovídají, že byl mnohem schopnější, přesněji všeho schopný, včetně hospodaření s dotacemi. Je sice zjevné, že porušil základní pravidlo mocných, když jsi u koryta můžeš žrát co hrdlo ráčí, ale nesmíš mlaskat a stal se obětí komplotu ještě mocnějších, ale i tak mu to patří.
Bývalý ministr Bárta byl usvědčen jen z podplácení, což je nejlepší kvalifikace na volební kandidátku. Mnozí dříve mocní včas zmizeli v davu, včetně bývalého premiéra Grosse nebo na libovolném ostrově. Kdo bude další? Nejhorší je, že nikdo neví, zda příští skandál nepostihne doposud důvěryhodnou persónu, což stále více vyvolává otázku koho volit. Odpovědi jsou dvě. Neúčastí u voleb podpořit světlé zítřky s komunisty nebo vybrat stranu, která se proslavila nejmenším množstvím skandálů a k tomu zapomenout na pravidlo...moc korumpuje.
Každý týden vypluje nová kauza na libovolné úrovni a oblasti. ČSSD, ODS, Věci veřejné...to je irelevantní, každá strana má a bude mít svoje hrdiny, které politické prostředí patřičně vychová podle dalšího pravidla...kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Věřit, že se na politické scéně objeví politik, čistý jako okvětí bílé lilie po celou dobu svého mandátu nebo dokonce strana z křišťálově průzračné studánky, už neni iluze cinkajících, ale sci-fi.
Tisíce žen samoživitelek se roky marně snaží vysoudit alespoň pár stovek na výživné a pokud odpoledne nastupují do druhého zaměstnání, nejsou rozhodně workholičky. K tomu riskují zvýšený zájem sociálky, ouředně dbající na výchovu děti. Že se otcové (ale občas i matky) na výchově nepodílí ani hmotným zajištěním, naše zákony a soudy nezajímá. Poctivý daňový poplatník hlídá všechny termíny, aby o pár dnů nezpozdil odvody, a žádá za to jen takové nesmysly, jako jsou bezpečné ulice, dostupné zdravotnictví a slušné silnice. Státní správa má na vše dost času. Pokud se babička dvakrát opozdí s platbou za uhlí, stane se potravou pro exekutory, kteří si cíleně vybírají bezbranné skupiny. Nejodvážnější si na splátky čehokoliv půjčí na povolený lichvářský úrok, aby svoje potíže následně mnohonásobně navýšili. To je zase život nevolených a nevyvolených.
Námitka, že každý je zodpovědný za svoje skutky a činy je v pořádku, pokud platí pro všechny a ke všem se měří stejně. Ne všichni to tak cítíme a hlavně vidíme. Je povinností státu ochránit svoje občany nejenom před, násilníky, podvodníky, lichváři, nepoctivými obchodníky, ale zrovna tak před zvůlí, arogancí, neschopností a kurupčením vlastních úředníků a volených orgánů. Mocní a vlivní se už ochrání se svým týmem právníků sami, třeba za pomoci korupce. Pokud se čas od času alespoň nějaké ucho neutrhne.
Každý volený zástupce nebo státní úředník musí být v případě podezření z trestného činu automaticky zbaven imunity, případně funkce, aby mohl být stíhán a vyšetřován jako každý jiný občan. Neni možné, aby na nich ulpěl jen stín pochybnosti, natož aby za naše peníze vládli zločinci.
