To je bez debat a každý slušňák s tím souhlasí. Někdy však může blogéra takové omezení dostat do úzkých nebo přímo do neřešitelné situaci, i když má slušné vyjadřování vrozené. Pak se musí zveřejnění blogu vzdát. Čeština je natolik bohatě hravá, že umí k jedné události napasovat více výrazových prostředků...kdy jediný je naprosto srozumitelný.
Může se stát...co to plácám, stává se...že je třeba dlouho filtrovat, aby přenesení myšlenek slušnou formou vyznělo jasně a stručně. Ani tehdy však snaha nemusí přinést ovoce. Navíc, než vyhovíme vzorné češtině, událost může být už historií, ne-li promlčena.
Toto omezení neplatí pro hospodská zasedání...více zde. Tam se každý vyjadřuje bez časové prodlevy, jak mu slova právě přicházejí. Je to upřímnější a navíc plénum nemusí dumat, co chtěl autor vlastně říct. I proto se dá v hospodě za krátký čas změnit celý svět. A pak, hoď kamenem, kdo slova s dokonalou vyjadřovací schopností nepoužívá.
Vzpomínám na příhodu z jedné společenské akce "vyšších" kruhů, kdy se manželka jednoho váženého podnikatele nechovala podle přísných společenských konvencí...no prostě byla nalitá...a jako prémii k tomu ji stále padalo ramínko. Věčně popotahující "dámou" se všichni bezděky bavili...Kromě jednoho muže, přetékajícího trpělivostí. Jen podsednutí z barové židličky bylo o něco méně. Díky svému kuřáckému nešvaru mi pak bylo venku dopřáno celkového vyhodnocení muže, který se jediný nebavil...češtináři prominou, pouze tlumočím...ty krávo už mě neser, volám tágo a jedeme dom, dovnitř už nepudeš...Z toho se dalo usoudit, že se jednalo o manžela. Čeština byla znásilněna a zneužita trpělivým hulvátem vůči křehké ženě.
Jsem natolik prolezlý spisovnými výrazy, že mi okamžitě pravidla českého pravopisu velela najít slova, která by situaci vyjádřila daleko stručněji, jasněji a navíc s noblesou...Maruško prosím Tě už k baru raději nechoď, jistě si to neuvědomuješ, ale whisky, zapíjené šampaňským Ti dnes nedělá dobře a chlapi jsou dnes fakt odporní. Vím, že to neděláš záměrně, ale dnes půjdeme raději domů. Zítra zreklamujeme podprsenku, zajedeme k tvoji mamince a uděláme si hezký den. Obávám se však, že než jsem správná slova poskládal, zmíněná paní doma už dávno vystřízlivěla.
Je věčnou zásluhou kodexu Idnesu, že nás učí slušnému vyjadřování, nutí listovat v pravopisu a přemýšlet. Zvlášť, když Vás někdo nasere. Fuj, co to plácám...Pokud někdo použije argumentaci, která nemá relevantní význam, míjí se s tématem, zdá se zavádějící a hraničí s urážkou.
Omlouvám se všem, pokud je nadpis svedl ke kliknutí v očekávání ještě hlubších myšlenek.
