Je to tak. Budou vraždit na ulici, v kavárně, v kostele, no prostě budou a všude.

A dokud kalašnikovem nezaklepou na dveře rozhodujícím politikům, stále budeme ujišťováni, že se vlastně nic nestalo, jen se pomátnul nějaký pomatenec, který zrovna nestihnu zaskočit do lékárny pro antidepresiva.

Rozhodující zbraní je víra a naprosto odlišné chápání hodnot. Prostředkem pak třeba nákladní automobil. Možnostem se meze nekladou. Ale když je zavražděn přímo v kostele farář, jako nevěřící se stávám věřícím. Bohužel začínám věřím tomu, že se Evropa dostává na hranici, z které už nemusí být návrat a která je naopak startem pro jiné.

To je akademická úvaha pro současníky a realita pro budoucnost Evropy. Žili jsme si dobře a ještě chvíli budeme. Stupňující se každodenní obavy však zasáhnou do života Evropanů a tím i nás. Matky ví svoje. Že prý se to Česka netýká, můžeme být v klidu, prohlásil jistý Chovanec, což bych nejraději napsal s malým ch. Že by měl pravdu?

Samozřejmě, podstatné se děje na západ od nás, jako periferie nejsme doposud zajímaví, v české kotlině se o ničem nerozhoduje, ale pokud si Němci zvolí opět do čela politika a linii typu Merkelové, můžeme si zvolit třeba Pána Boha a tsunami nás stejně spláchne, Na vlnolam možná narazí až na hranicích s Ruskem.

 Kolikrát už historie prokázala, že za svobodu se platí životy. Bohužel v současné době jen těch nevinných. Tak si to opět hezky pěkně zopakujme od začátku.

Související článek  TRAGÉDII V NICE ODSUZUJEME a EVROPA V PODRUČÍ ISLÁMU