Jste odvazny.

Nekdy v padesatych letech radila v Praze infekcni zloutenka. Abychom ji nedostali prijel skolni lekar a vsechny nas naockoval necim. Do tydne lehla cela nase trida.

Ale socialisticti skolni lekari s jednou injekci a jednou jehlou pro celou tridu uz asi patri minulosti, tak az mi uplyne tech 6 mesicu, necham se taky nakockovat.

Nechci se vás dotknout, ale "nabodnutý nesehnutý" je oxymoron.

Je ovšem také možné, že jste to sepsal jako oslavný dokument své statečnosti a odolnosti (nebyl jste odvezen funebráky), ale zároveň jako stížnost, kam až vás donutil režim dojít (pro vpich svinstva) kvůli touze činit si potěšení - v tom zde ovšem nejste první.

Protimluvy se odjakživa jen hemžím.

jemináčku ... což já jsem fakt jeden jediný exot, co půlhodinu posedí bez řečí a bez mobilu, prostě jen tak?

Já tam tu půlhodinu ani nevydržela. 10 minut a zdrhla jsem.

Tak co tam taky, když se musí čekat takovou dobu. I těch deset minut, co nám bývalá závodní doktorka neodpouštěla, bylo dlouhých. I když jsme šli třeba čtyři naráz, stejně nás chodila furt kontrolovat. A my jsme se jí ještě smáli, že čekáme na ten anafylaktický šok.

Zatím nejlepší reportáž z očkovacího centra

PS: Taky jsem čuměl do mobilu, co jiného tam taky tu půlhodinu dělat, když se s nikým bavit nesmíme a kdybych si na té židli zdřímnul, tak by hrozilo, že mne odvezou jako mrtvolu

Proč bychom se nesměli s nikým bavit? V půlhodinovém odkladišti naočkovaných probíhala čilá konverzace asi tří lidí a nikdo jim to nezakázal.

Bodnutá zdraví bodnutého. mobilní mor proniknul i do Liberce.

Bodu zdar!