- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jste odvazny.
Nekdy v padesatych letech radila v Praze infekcni zloutenka. Abychom ji nedostali prijel skolni lekar a vsechny nas naockoval necim. Do tydne lehla cela nase trida.
Ale socialisticti skolni lekari s jednou injekci a jednou jehlou pro celou tridu uz asi patri minulosti, tak az mi uplyne tech 6 mesicu, necham se taky nakockovat.
Nechci se vás dotknout, ale "nabodnutý nesehnutý" je oxymoron.
Je ovšem také možné, že jste to sepsal jako oslavný dokument své statečnosti a odolnosti (nebyl jste odvezen funebráky), ale zároveň jako stížnost, kam až vás donutil režim dojít (pro vpich svinstva) kvůli touze činit si potěšení - v tom zde ovšem nejste první.
Protimluvy se odjakživa jen hemžím.
jemináčku ... což já jsem fakt jeden jediný exot, co půlhodinu posedí bez řečí a bez mobilu, prostě jen tak?
Já tam tu půlhodinu ani nevydržela. 10 minut a zdrhla jsem.
Tak co tam taky, když se musí čekat takovou dobu. I těch deset minut, co nám bývalá závodní doktorka neodpouštěla, bylo dlouhých. I když jsme šli třeba čtyři naráz, stejně nás chodila furt kontrolovat. A my jsme se jí ještě smáli, že čekáme na ten anafylaktický šok.
Zatím nejlepší reportáž z očkovacího centra
PS: Taky jsem čuměl do mobilu, co jiného tam taky tu půlhodinu dělat, když se s nikým bavit nesmíme a kdybych si na té židli zdřímnul, tak by hrozilo, že mne odvezou jako mrtvolu
Proč bychom se nesměli s nikým bavit? V půlhodinovém odkladišti naočkovaných probíhala čilá konverzace asi tří lidí a nikdo jim to nezakázal.
Bodnutá zdraví bodnutého. mobilní mor proniknul i do Liberce.