Boj s větrnými mlýny.

Jsem jedinný člověk v tomto státě, který se soudí o svá práva nikoliv s druhou stranou, odpůrcem jak by to zpravidla mělo být, ale soudím se o svá práva se samotnou justicí a to je řež, to Vám povím.

Po podaném návrhu navrhovatelem a nevznesením námitek odpůrce soud vydal usnesení, kterým návrh schválil. Rozdělil úkoly a život měl jít normálně dál. Jenomže navrhovatel hned po odchodu od soudu zjistil, že není vše podle jeho návrhu. Vlastně je všechno zcela opačně. Jakoby návrh podal odpůrce a on byl ten kdo měl vznášet námitky. Nejprve se zkusil bránit vlastními silami. Když to nepomohlo, pokusil se obrátit na úřady, které si mimochodem sám hradí od vydání usnesení (Insolvenční správce). Tam také pohořel. Obrátil se na soud, aby poukázal, že se nikdo nechová tak jak by se měl podle návrhu resp. usnesení chovat. Soud pojal přesvědčení, že jak už jsem řekl, z navrhovatele se stal odpůrce a tedy obviněný a odsouzený, který musí čelit zlovůli okolí a úřadů sám a také co nejvíce s vlastními náklady. Takže pro jistotu vydal doplňující usnesení, které bylo nejen mimo původní návrh, ale posílilo pozici odpůrce!! Protože všichni pochopili (kancelář Krajského soudu a Insolvenční správce), že se nehodlám ukrýt v ulitě a nechat přejet vlakem, začali studovat paragrafy, jak a kde mi znemožnit praktickou právní ochranu. Když jsem podal první odvolání proti výroku soudu 1.stupně, bylo vše vpořádku. Druhé odvolání proti výroku soudu 1.stupně již vyžaduje právní zastupování! Obě tato odvolání jsou si podobná jako vejce vejci, jenomže poprvé se jim to nepovedlo zamést pod koberec. A správce? Ten si po 16-ti měsících vzpomněl, že bych měl dávat soudu hlášení o svých příjmech každých 6 měsíců. Hned to soudu sdělil. Úplně zapomněl pro koho pracuje a kdo ho platí. Nebo nezapomněl?? Insolvenční správce je další osoba, která krom dlužníka může popřít příhlášenou pohledávku. Ten můj už toto dávno nedělá a jestli se Vám stane, že na něj někdy narazíte, tak Vám takové počínání důrazně nedoporučí. Při popření pohledávky je žaloba směrována proti správci. Jenomže je to srdcař a strašně si to bere. V takových momentech zapomíná, že je jenom úředník, který musí obhajít důvody svého popření. I když pohledávku popře dlužník je žaloba směrována na správce. Ten člověk to má těžké, musí s tím žít. Diví se někdo, že se chci za každou cenu hájit sám? Výrok Vrchního soudu totiž potvrdil, že je vše naprosto vpořádku. Tolik doktorů prezentujících České zákony pohromadě jste ještě neviděli, kolik jich stojí proti mě, prostému občanu této země. Marek Šiňanský PS: podepisuji se pod tento článek proto, abych demonstroval,že ten výrok soudu, který mi uškodil, ospravedlňuje částečně protokol z výslechu, který jsem nepodepsal.