Psychická houpačka

O jedné ženě, která se snaží poprat s odchodem své dcery, o pocitech, o psychice a o věcech zvláštních

Myslela jsem si, že napsáním jednoho blogu o odchodu Barunky mé psaní končí.  Zjstila jsem, že to tak není.

Začali mě oslovovat lidé, kteří mají podobnou zkušenost. Kamarádka Barči, která prosila o pomoc pro svou kamarádku, které zemřel přítel. Snažíme se komunikovat a já vysvětluju jaké přicházejí postupně období. Zloba, vztek, nechutenství, nekomunikace. Pocit, že když s Vámi kamarádi nebyli od začátku, že nemohou pochopit co cítíte. Odraz lidí v očích, kteří neví jak s Vámi mluvit a nebo naopak se Vás straní. Je to vzájemné, nechcete vysvětlovat co se stalo, nechcete si v hlavě pouštět stejný film do nejmenších detailů.

Další fáze je, že se snažíte komunikovat o čemkoliv - taky to nevydrží dlouho. Sedánky s nejbližšími a povídání o zvláštních jevech, které se dějí. Vezmete je jako součást života. Prostě Vaše podvědomí se úplně změní a Vy se stanete někým jiným.

Jako každý rok jsme dělali velkou rodinou dovolenou , poprvé bez Barči, přes den jsme kopmunikovali, vymýšleli plány akce a odjeli na výlet. Každý večer, kdy jsem slibovala, že si sednu a budu si se svýma nejbližšíma povídat jsem se nenápadně vypařila a šla spát. Moje sestry oprávněně vyčetly, že jsem se stranila. Měly pravdu. Bojíte se, že jim ublížíte, jelikož milovaly Barču stejně jako já. Vaše myšlenky Vás vrhají ještě do protisměru - nemohou pochopit to co cítím !!!

Jste na šílené houpačce, snažíte se vymyslet akce, dění. Začátek nového života a ono Vás to hodí zase nazpět. Rozhodnete se, že to nebudete rozebírat, nebudete hledat fotky, nebudete hladit její věci. Vydržíte nějakou dobu a musíte najít fotky a pohladit její věci. Hledáte svou dceru.

Bude to pět měsíců, které jsou krátké, ale zároveň dlouhé, protože nepřichází ten na kterého v podvědomí čekáte.

Jeden z mála příkladů, které se dějí. Důkaz toho, že zhmotněná energie přetrvává. Přišla jsem do svého prázdného domu. Denny K. složil písničku Pozdrav do nebe a věnoval jí Barče. Stojím v předsíni a písnička mi začne hrát v kapse u kalhot. Stojím jako opařená. Na aktivaci mého telefonu potřebujete udělat 3 pohyby a zadat heslo :-)   I takové dny jsou ...

Teď dopisuji blog, přišla Eliška do kanceláře a jdeme se podívat do Luxoru na knížky. Z facebooku na mě vyskočí zpráva, že kamarádky Barči hledají hrob, ať je nasměruju ... Todle je ten jiný svět 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Simona Vlková | úterý 13.8.2013 22:55 | karma článku: 17,63 | přečteno: 2099x