Dneska jsem byla hledat odpovědi na své otázky, malovala jsem obrázky a nechala si vykládat karty a poslouchala jsem svou intuici
Odjížděla jsem se slzama, pouštěla jsem si písničky z posledního mejdanu Báry a jela jsem za Eliškou.
Byla jsem unavená, ale zároveň jiná, klidná.
Napadlo mě, že pořád nemáme vyřešenou otázku kdo mou dceru zabil. Lidská povaha je zvláštní. Lomcuje ve Vás vztek, zloba, nepříčetnost. Stav kdy se nemůžete smířit s tím, že Barča odešla. Na otázku a výkřik " proč ? " už po 6ti měsících znáte odpověď. Jsou věci, které nemůžete změnit. Už je nezměníte, nedá se s tím nic dělat. Můžete to pouze přijmout a s výkyvy nálad si zvykat, že už domů nepřijde.
Stýská se Vám, usmíváte se nad videem, kdy Barča je s Eliškou a s klukama a kdy se smějou. Je Vám dobře, protože byla šťastná a byla milovaná. To patří k další fázi posmrtného života. Vzpomínky Vám taky nikdo nevezme.
Když jsem jela domů, tak mi běžela v hlavě jen jedna věta : " Někdo mou dceru zabil !!!! " Tuto informaci, kterou obdržíte a já jsem jí vydedukovala z toho, že Barča na drogy nezemřela, sebevraždu nespáchala. Neumíte vstřebat. Tato informace je šílená. Ptáte se proč ? Kdo ?
Fáze, že obviňujete všechny a zároveň nikoho a nikoho a všechny je záležitost jenoho měsíce, kdy si připadáte jako blázen, protože za každých rohem vidíte vraha. Skládáte věci, které složit nejdou.
Chtěl nám někdo ublížit ? Chtěl ublížit někdo mě ? Zabil někdo Barču, kvůli tomu, že jí miloval a ona nemilovala jeho ? Někdo na ní žárlil ? Byla to náhoda ? Bylo to připravené ? Co když to nebylo určeno jí ?
Pro šťouraly, kteří psali odezvy na můj první článek rovnou odpovídám : nevím co je to za látku, nevím jak se do mé dcery dostala. Případ mé dcery vyšetřuje policie a až případ uzavře tak nám to sdělí.
Vím jen jedno, byla jsem s ní, když umírala. Nebyla jsem sama, měla tam svou rodina. Byla hrdá na to, že jsme všichni. Byla ráda, že na plese je táta s mámou a tatínek Elišky a její tety, které tety nejsou. Protože jí milovali stejně jako já. Jedna udávala rodinný řád a dokázala řešit nedorozumění a druhá benjamínková jí byla věkem blízko. Na plese měla i svou Lásku a své přátelé.
Dneska mi cestou letěla jen jedna věta : " Někdo zabil mou dceru !!!"
Je to osoba, která to může udělat znovu až se mu někdo znelíbí ? Nebo je to osoba, která udělala jednu jedinou chybu, která tak špatně dopadla a Barča zemřela ?
Dneska jsem měla se svou racionální sestrou dlouhý rozhovor o blogu, který chci napsat. O tomto blogu. Mluvili jsme o osobě ... Neznáme tu osobu, jen pocitově cítíme, že pokud ta osoba ví, že zabila Barču tak musí procházet peklem.
I takhle se Vám mění psychika. Určité smíření ? Otázky a odpovědi ? Jiná Simona
