Změnil se pohled společnosti na ženy (popř. muže ;-)) v domácnosti? Je jejich role srovnatelná s úlohou těch zaměstaných partnerů? Nebo mají snad menší práva? Nemá žena v domácnosti také právo na návštěvu kadeřníka a dobře padnoucí oblečení?
Tak jsem ji zase potkala. Zasloužilou matku. Ve všední den ráno u nádraží šla s manželem a dvěma malými dětmi, které od sebe věkově dělily maximálně dva roky. Unavená, nenalíčená. Polodlouhé vlasy, na ofině čelenka. Růžové bavlněné tričko špatně padnoucího střihu v kombinaci s fialovými riflemi, které končily u kotníků. Klasické sportovní boty a na zádech batůžek.
Manžel byl ostřihán od kadeřníka, měl košili, kalhoty od obleku, naleštěné boty. Stylově ho s jeho ženou pojila jen sportovní bunda, která k jinak velmi dobře sladěnému outfitu do kanceláře nějak nešla.
Ne, nebudu si hrát na módní policii. Jenom popisuji to, co vídám častokrát. Unavená mladá žena, maminka více dětí, která o sebe nedbá. Nestíhá, nebo ztratila motivaci? Důvody se různí. Copak nemá žena v domácnosti také právo na návštěvu kadeřníka a dobře padnoucí oblečení? Jak je možné, že v rodinném rozpočtu jsou peníze na košili, oblek a polobotky, ale na pěkné kalhoty, boty, halenku už ne? Kolik otců muselo po těhotenství a kojení kompletně obměnit šatník, protože se jim změnila postava? A nakoupit všechny boty nové, protože se jim zvětšila noha o číslo pod váhou kil navíc? Jaký je rozdíl mezi dress-codem firmy a volbou ženy?
Před lety jsem byla v Anglii navštívit svou kamarádku. Pochází z farmy, její tatínek obstarává pole a maminka se stará o domácnost. Každé ráno, když jsme snídaly, maminka vytírala. Cítila jsem se trochu provinile, že já si tam jako návštěva spím, jak dlouho potřebuji, pak se v klidu nasnídám a nic nedělám. Protože mi doma vštěpovali – když jsi někde na návštěvě, nabídni pomoc, hned druhý den jsem ji nabídla. Ona se na mě překvapeně podívala a se strohostí a otevřeností, jak ji znám u Britů, mi na rovinu odpověděla: „Ne, díky, tohle je moje práce. Jsem za to placená.“
Wow! Takovou odpověď jsem nečekala. Stále si tu situaci pamatuji, jako by to bylo dnes, ale stala se před deseti lety. Nevím, zda dostává od svého manžela výplatu, či je její práce „pouze“ skutečně vnímána tak, jak má a jak to máme i v Čechách definované v zákoně o rodině. Péče o domácnost a děti je srovnatelná s vyděláváním peněz. Partner, který se věnuje domácnosti a dětem, přispívá do rodiny stejnou měrou jako ten, který ji živí.
Kolik žen na mateřské, rodičovské či v domácnosti slyšelo tu neustále se opakující otázku – co děláš? Ty jsi doma s dětmi? Kdy už půjdeš do práce? A kolik mužů otců se stále dívá na mateřskou jako na dovolenou a ne jako na tvrdou práci? A kolik přihlížejících lidí stále považuje roli rodiče v domácnosti za druhořadou?
Jak jinak by byla role ženy v domácnosti vnímána a jak jinak by se muž cítil, kdyby na otázku svého kolegy, co dělá jeho žena, odpověděl: „Je rodinná manažerka.“ Rázem má doma manažerku, ne vyživovanou osobu. Manažerky přece chodí ke kadeřníkovi, mají oblečení a boty odpovídající jejich práci a postavení. Také možnost relaxovat.
A jak jinak by se cítila žena, kdyby o své práci, kterou má doma s domácností a péčí o děti mohla říci: „Jsem za to placená.“
Přitom o peníze vůbec nejde.
