Není to otázka. Je to pravda. Snažíme se z něj uniknout, ale sami si ho budujeme trváním na zachovávání hmotných důkazů minulosti. A taky v rámci rozvoje cestovního ruchu.
Zatím jsme stále uvězněni na této planetě. Počet obyvatel zatím stále roste, roste počet továren. A tak stavíme a stavíme. Pořád stavíme. A zabíráme stále více a více volné půdy pro tuto výstavbu. Zemědělská půda, lesy musí ustoupit naší, teď už nekontrolovatelné snaze po stálém růstu. Jenže nic neroste věčně. A ceny pozemků rostou a bydlení se stává drahým špásem.
Chceš- li něco stavět, musíš bourat. Bez bourání to nejde. A nepůjde. Jenže každý, kdo přijde s bouráním, narazí na tvrdý odpor.
Před jedněmi volbami mne zastavili Zelení a agitovali za volbu jejich strany. Položil jsem jim jednoducho otázku : Když jsou ekologové a bojují za přírodu, zda budou podporovat myšlenku bourání starých, pro dnešní bydlení nepoužitelných starých budov v centrech měst, aby se tam opět vrátil člověk domácí a ne turista. Hned ode mne utekli, že to nejde, že se musí myslet na cestovní ruch. Takže turista je víc než člověk domácí.
Všechno staré bylo jednou nové. Bohužel to dnes přeháníme se zachováním starých budov všeho druhu. Pomalu z každé budovy děláme historickou památku, jedno jakého druhu, zda architektonickou nebo že tam bydlel nevím kdo. Pominu, že dnešní architekti se namají, kde projevit, protože vše musí být v souladu se starým. Nic nového nechceme.
Vše jednoho dne spadne. Jenže jsme ochotni do těchto starých budov vrážet miliardy ze státního rozpočtu na jejich údržbu. Zatěžujeme jejich obyvatele nesmyslnými pravidly pro jejich opravy za vysokých finančních nároků. Takže lidé raději odejdou. A já jim za to tleskám. Není lehké opustit rodný dům, ale proč se nechat buzerovat od státu. Já chci bydlet, jak uznám já sám. Stát mi do toho nemá co kecat. Stavba na prázdném place je levnější než stavba se zbouráním starého domu. Proč by stát nemohl na takové demolice přispět, aby se znovu začalo stavět ve středu měst či obcí. Aby se tam znovu vrátil život. Aby střed měst a obcí nebyl jen pro turisty, ale hlavně pro člověka zde bydlícího. Pro člověka domácího. Člověk domácí musí být víc než turista.
Jak velký poprask způsobil při stavbě tzv. tančící dům? Jak velký problém je zbourání jednoho domu na Václavském náměstí? A co nová knihovna pana Kaplického? Sami si zde budujeme vlastní skanzen. A pilně ho udržujeme.
Máme vlastně zákony proti budoucnosti. Připomíná to jeden vtip : Volá paní na požární stanici: ,,Tady hoří.'' Odpověď :,, Udržujte požár, za hodinu jsme tam.''
S pozdravem
