Svoboda slova? Co to je? Existuje ještě vůbec? A existovala někdy? Aneb reakce na články. Mužeme v dnešní době svobodně a volně mluvit aniž by nás hned někdo neosočil, že ho urážím?
Všechno jsoucno jest v neustálém pohybu. Věta pronesená hodně dávno a charakterizující neustálou změnu existence. Každá změna je novou informací a lidé ji mají právo o ní veřejně hovořit. A zároveň platí, že co člověk, to jiný názor. A jestliže se někdo cítí dotčen mým názorem je to problém v jeho hlavě. A měl by se s ním srovnat sám v sobě. A neměl by hned utíkat na policii a tvrdit, že je perzekuován.
To je problém dnešní doby. Sotva něco řeknete, už vás někdo žaluje, nebo si veřejně stěžuje a zákonodárci hned tvoří zákony na jeho ochranu. Je to správné? Ne. K čemu je nám potom dar řeči, když o věcech nebudeme moci debatovat? Mají být snad všem lidem vyříznuty hlasivky? Slova, pokud jsou použita k věcné debatě, nejsou špatná. Teprve jejich uvedení do skutečnosti může být špatné. Ale to neznamená, že o všem nemůžeme vést debatu.
Proč bych si nemohl přečíst Mein Kampf? Čím víc to bude zakazováno, tím víc mne to bude přitahovat. Kniha sama o sobě jsou jen slova. Sám si přece musím udělat na něco názor. Může být odlišný,xale pokud nebudu konat zlo s odkazem na tuto knihu, je vše v pořádku.
Kolik knih bylo v minulosti spáleno, ale vývoji to nezabránilo. A v dnešní době se opět pálí knihy, jsou mazány postavy ze seriálů a pod. Někdo se nás opět snaží umlčet. Máme jenom poslouchat a konat, co je nám přikazováno. Kterýkoliv jedinec může umlčet svobodu slova. Jen proto, že cítí újmu. A politici a policie jim jdou na ruku, aby bylo vidět, že něco dělají. Místo dobré správy státu a zavírání skutečných zločinců, jenom neustále stěžují život obyčejnému člověku.
Pokud mám na nějakou věc svuj názor, mám právo ho veřejně říci. A jsou lidé, kteří se mnou budou souhlasit. A jsou lidé, kteří se mnou nebudou souhlasit. A povedeme názorovou debatu u piva. A jsou lidé, ovládáni svým egem, kteří se budou cítit dotčeni a nedokáží se srovnat s mým názorem. Ale jak jsem řekl. Ten problém je v jejich hlavě, ne v mé. Takže se s tím musí srovnat oni sami. Stejně tak se i já musím srovnat s názorem někoho jiného, který je v úplném protikladu s mým názorem. Přeci ho k vůli tomu nebudu vraždit.
Ježíš řekl : Miluj bližního svého. A miluj i nepřítele svého. To neznamená, že se máme zabíjet.
Jeden příběh: V devatenáctém století se angličan prochází po čínském tržišti. Najednou uvidí, jak se dva trhovci začnou hádat a začne je pozorovat. Po nějaké době se nervózně otočí na svého čínského průvodce a zeptá se ho : Kdy se začnou bít?
On odpoví: Bít? Proč? Ten, kdo udeří první, prohrál.
Jak velká moudrost. A z nás jsou hlupáci. Místo veřejné debaty, hned udeříme. Protože neumíme naslouchat. A vést svobodnou debatu. Debatu, kde jeden respektuje názor druhého.
S pozdravem
