Pane Laitmane, nemáte pravdu

V minulosti jsem se učením kabbala okrajově zabýval, ale nebudu se pouštět do hlubších debat s hlavním představitelem tohoto náboženství.  V dnešním článku však pan Laitman splétá dohromady vlka a kozu. 

Na začátek : Jak by jsme reagovali, kdyby kardinál Duka každý týden napsal článek na tento blog s tím, že jedině křesťanství je správná cesta? To si raději nepředstavuji. Že ty články na tento blog nezasílá přímo pan Laitman, je jasné každému čtenáři. Že je to vždy nějaký výběr jeho myšlenek, které, zřejmě jeho češští oddaní, zde publikují, je taky asi logické. To, že na konci každého článku jsme přesvědčováni o jediné správné cestě a to cestě kabbaly, mne nepřekvapuje. Spíše mne zajímá, jak by se společnost tvářila, kdybych tady na konci každého článku uvedl, že jedině Korán a cesta Islámu je jediná správná.  Nebo je to budhismus? Taoismus? Mormonismus? Atd.....                                                                                                                   Ale k článku.  Pokud si ho přečtete a zamyslíte se nad ním, tak uděláte jedinou věc, kterou můžete. Půjdete a spácháte sebevraždu. Přesně k tomuhle tenhle článek nabádá. Jak jinak si vysvětlit slova o tom, že se nemáme cpát do vesmíru a pokorně v modlitbách zde na Zemi očekávat její konec.  A tîm i konec lidstva. To, že lidstvo vlivem své ničivé činnosti či vlivem nějaké přírodní katastrofy vymře dřív, je možná víc pravděpodobné než ono čekání v kostele na spasení.                                                                                                     Může lidstvo žít ve vesmíru? Ano. Může. Proč by nemohl. Jsme teprve na počátku dobývání kosmu člověkem. Seznamujeme se s vesmírem a také s tím, jaký bude mít dlouhodobý pobyt v kosmu vliv na tělesnou konstrukci člověka. Jiné externí podmínky. A jsou dvě možnosti. Buď si tam uděláme stejné podmínky jako na Zemi nebo se naše tělo časem tzv.evolucí přizpůsobí. A to děláme od počátku vesmíru a počátku lidstva. Přizpůsobujeme se. To je vývoj. Evoluce. A nelze evoluci pojímat jen na tuto planetu. Všude ve vesmíru existuje život. Jen na jiné úrovni, kterou my nejsme schopni vnímat. A brát současného člověka jako vrchol vývoje, je cesta do záhuby.   Člověk má sny, touhy a cestování vesmírem k tomu patří.  Pochybuji, že by jsme se toho vzdali. A pokud nám někdo v rámci náboženského vyznání začne tvrdit, že člověk patří na Zem a nikde jinde, pak takového člověka neberu. Byť je to nejvyšší představitel náboženské skupiny.  Vždyť sny a jejich plnění je hnacím motorem existence. Nedovedu si představit, že bychom si najednou sedli na zadek, čekali na smrt a jen hleděli tam nahoru. Tam není žádný Bůh. Je tam Vesmír. Prostor. Prostor k poznávání.  A člověk se nevzdá této touhy. Touhy poznávat.                                                                A spiritualita? Nebudu rozebírat, které náboženství je jediné správné. To o sobě tvrdí každé. A tomu se říká pýcha. A můžete mluvit o egu jak chcete.  Ano, chce- li se člověk dostat dále, musí se naučit žít v celém tom různorodém společenství, které na Zemi nyní je. Láska. Soucit. Tolerance. Bratrství. Jednota. K tomu nepotřebujete žádné náboženství.  Je to jen o změně myšlení každého jednotlivce. A to je hlavní problém. Změnit sám sebe.                                                                                                                                                      Změnit sám sebe. Lehce se to řekne, hůře provede. Jenže k tomu opravdu nepotřebujete žádné náboženství. Každé náboženství popírá individualitu. Je to hromadná převýchova. Převýchova k poslušnosti. Nevystrkuj hlavu z davu. Nebo uvidíš.... .  A kdo rozhoduje o tom, co je jediné správné? To, že někdo kdysi sepsal knihy, ještě neznamená , že jsou správné. Pravdivé můžou být, ale nemusí být správné. Stejně jako má Bůh mnoho jmen je i mnoho cest, které vedou k cíli. A každý člověk v každé době si volí. Všechno je to dáno vývojem. Dnes je tady doba, kdy mladí lidé opět hledají odpovědi na základní otázky. Ano, dědictví otců, zachovej nám pane. Ale  vždy přijde doba, kdy je třeba vzít základní myšlenky učení otců a vydat se svou vlastní cestou.                                                                                                                                        A dnes je tady opět doba, kdy základy učení otců jsou sice pravdivé a správné, ale jejich realizace neodpovídá dnešní době. Době globalizace. Době, kdy na Zemi vlastně vznikl novodobý Babylon.   A pokud si někdo myslí, že záchranou je stavění plotů a izolacionismus, tak myslí špatně. A jako takový bude převálcován.  V Babyloně prý Bůh způsobil zmatení jazyků. A co je zapotřebí dnes?   Jedno lidstvo, jeden jazyk. Fantazie? Dnes možná. Zítra? Kdo ví?