Je pouze člověk a lidstvo

Všichni to víme, ale díky různé výchově to nepřijímáme. Nyní. Ale co v budoucnosti? Naše myšlení se bude muset změnit. Hodně. A my se toho bojíme.

Vím, že již po těch pár slovech si mnozí řeknou : Další sluníčkář. A nebudou se mýlit. Ano, protože pravda a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Není jiné volby. Pokud tuhle skutečnost budeme odmítat, čekají nás války. Je zajímavé, že lidé vyznávající učení Ježíše Krista, což byl sluníčkář, dnes proti lidem, kteří sice nemusí vyznávat křesťanské učení, ale tvrdí slova Václava Havla, tak proti nim bojují. Tomu se říká paradoxy.

A tím se dostávám k tématu. Je pouze člověk a lidstvo. Nic mezi tím ve skutečnosti není. Ani nemůže být. Vše mezi tím běloch, černoch, rudoch, evropan, Čech, Rus, dělník, rolník, křesťan, islamista atd jsou jen pojmy. Pojmy, kterými se člověk odlišuje od jiných lidí. A v rámci těchto pojmů vytváří různá společenství, stanovuje si pravidla, dogmata a vyžaduje jejich dodržování. A ty druhé se snaží zničit. Protože jeho vidění světa a jeho pravidla jsou jediná správná. 

Jenže od počátku existence člověka směřujeme k jednotě všech lidí. Lidstvo se stále rozmnožuje a planeta nejde nafouknout. A naučit se spolu žít pospolu je běh na dlouhou trať. Je to důležité i v rámci cestování vesmírem. Dnes si každá velmoc hraje při dobývání na svém písečku. Jenže ke skutečnému dobývání vesmíru se musí země spojit. Spojit jak intelektuální tak ekonomickou sílu. 

Čím víc se něčemu bráníme, tím víc to přitahujeme. A tato celoplanetární spolupráce je nutností. A když se podíváme na propojení ekonomik, tak je jen otázkou času, kdy si to pohlaváři uvědomí. Jenže to zas musí přijít nová generace politiků. A lidé se budou muset zbavit svých současných omezujících pojmů. 

Je člověk. Jediným vyšším celkem je lidstvo. Lidstvo žijící v jednotě. Každý se bude muset něčeho vzdát. Jenže dnes si to nepřipouštíme. Prý bychom přišli o jistoty. Tradice. Každá tradice je jednou nová. Historie lidstva je toho plná.  Tím, že se něčeho zbavíme ve prospěch vyššího poznání, vyšší úrovně existence, poznání neukazujeme , źe jsme slaboši. Ukazujeme sílu naší vize. Vize, která není v materiálnu. Vize, která je v Duchu. Protože Duch vždycky zvítězí nad Hmotou. I když utrpí nějakou průběžnou porážku. A čas je nekonečný. Čas má čas. A tím je dáno, že i Duch má čas. Jen naše hmotná těla tento nekonečný čas nemají. Chvíli trvají a zmizí. A přijdou další, kteří budou hledat východisko. A tak pořád dokola.

Člověk musí překonat lokální pojmy. Je jedna planeta a na ní jsou tvorové, kteří se stále učí. A jednou dojdou ke společnému cíli. Ne k životu v jedné lokalitě, ale ke společnému životu na této planetě již nazývají Zemí.