Aneb Stejně jako nikdy nedokážete existenci Boha tak nikdy nedokážete zničit korupci. Korupce tu vždy byla, vždy je a vždy bude. A myšlenka na její vymýcení je obyčejná Utopie. Protože člověk se nikdy nevzdá svého ega.
Určitě si mnozí z vás vzpomenou na scénu z filmu ,, Jáchyme, hoď ho do stroje", ve které L.Smoljak pronáší slova :,, Neber úplatek, neber úplatek, neber úplatek." Brali jsme to s úsměvem, ale plně to vystihuje historii lidstva. Prý Kde není nabídka, není poptávka. Nebo platí Kde není poptávka, není nabídka?
Ani jedno, ani druhé. Od počátku lidstva platí Já na bráchu, brácha na mně. Vždyť určitým způsobem korupce funguje rodina, kdy se někdo vědomě upřednostní. A tak to funguje v rodě, v národě, v lidstvu na celé planetě. Nechováme se morálně, i když pořád o tom mluvíme. Jakmile dojde na výhody pro mně nebo mé blízké, jde morálka stranou. To se děje jak v politice, tak v ekonomice, tak v náboženství. Nikdo toho není ušetřen. Někdy si o nějakou tu výhodu za protislužbu sami řekneme. Někdy je nám nabídnuta. Jde jen o cenu. A když jsem dostatečně známý, tak už si ani nemusím sám říkat o nějakou službu. Stačí se jen na vhodném místě zmínit a on někdo tomu kouzlu výhody podlehne a sám se mi přinese svou hlavu na podnose. Protože ví, že přijde odměna. Jediným úkolem pak je, jakou odměnu dáti, aby to nebylo do očí bijící.
A co je a není úplatek? Vždyť cokoli se dá, jak dnes vidíme, označit za úplatek a korupci. A čím více milionů ve hře je, tím větší je samozřejmě i odměna. Vždyť tzv. Obálková metoda výběrových řízení, prý pro co nejnižší náklady, je svým způsobem taky korupce. Jak může být nejnižší cena známkou nejlepší práce? Buď se práce musí ošidit, nebo se během prací objeví tzv dodatečné nepředvídané náklady a cena se tak zvedá a zvedá.
Lze najít nějaké světýlko na konci tunelu? Vždy se dá najít. Museli bychom se myšlením vrátit zpět v čase. Zpět do tzv prvobytně pospolné společnosti, před vznik soukromého majetku, kdy všechno patřilo všem. Je to to, co dnes vidíme u pro nás tzv primitivních národů. Všechno patří všem. Chtěli to uskutečnit husité, francouzská revoluce, komunisté atd. Myšlenka dobrá, výsledek mizerný. Proč? Člověk na to není mentálně připraven. Umí o tom hovořit, ale když dojde na praktické provedení, ego, já a moje vítězí.
