Čas a rychlokvašky

Čas běží stále stejně. Nezrychluje. Nezpomaluje. Jen měření může ukázat  jinou rychlost času v jiném místě ve stejném čase.

Kam mířím?  K tzv. Hrdinům. Hrdinové minulosti. Hrdinové přítomnosti.

Dokud lidé žili daleko od sebe a zvěsti o nějaké události se jim donesli až za hodně dlouhý čas přes hodně uší, tak byl pro ně hrdina dlouhověký. Žil, dokud se jim nedonesly zvěsti o jiném tzv hrdinském činu a jiné osobě, která ho vykonala. Tak žili hrdinové dlouhé věky v paměti lidstva. 

A co je dnes?

Dnes jsou hrdinové rychlokvašky.  Dnes jsou. Zítra nebudou. Čas se relativně zrychlil.  A přitom běží stále stejně.  Jen chceme v rámci moderních technologií vědět vše okamžitě. Sice to ve svém reálném životě nevyužijeme, ale svět chce hrdiny. Stale nové a nové.

Co je dneska vlastně hrdinství? To už dnes nikdo neví. 

Proč? Protože hrdinství už není hrdinství, ale byznys.

Je jedno moudro, nevím od koho. Zní : Odměnou za dobrý skutek je to, že jsi jej vykonal.

Kdo z nás si to dokáže říci a ten čin vykonat bez nároku na odměnu? Takových lidí moc není. Najdou se, ale jsou všem pro smích.  Většina totiž chce něco za něco.  

Jak se říká v Molierově hře Lakomec: Penízky. Penízky. Moje penízky.

Proto jsme tam, kde jsme. Hmota je víc než myšlenka. Peníze prý znamenají svobodu. Ne. Peníze jsou závislost jako každá jiná. 

A být první? To je špatně. Pokud se budeme neustále prát o pozici prvního, jsme stále zvířaty.  Zvířata stále bojují o dominanci. O teritorium. O možnost páření s nejlepší samicí. Pro zachování rodu. A jsou ochotny zabít potomky předchozího dominanta.

A teď mi řekněte: V čem se dnešní člověk liší od zvířat? Prý jsme nejinteligentnější tvorové na této planetě. A jsme schopni za tuto planetu převzít odpovědnost.

Bohužel. Je to lež. Všichni to víme, ale neprotestujeme. Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.

A pokud někdo vykřikne, je rychle zapomenut a přichází nový křikloun.  

Gréto, promiň. Ale jsi jen médii zprofanovaný křikloun.  Protože dnes nevítězí pravda, ale smutný  příběh. Nevím, jestli jsi k těm myšlenkám a propagací přišla sama nebo zda tě rodiče záměrně vedli k tomuto projevu za vidinou zisku. To nevím. A neřeším to. Tvou nemoc také neřeším.  Zkrátka jsi. 

Bohužel dnešní hrdina není svalovec, ale nemocný člověk. Svalovci a krásné ženy dnes neprodávají. Je to byznys. A média to umí v rámci zisku a první informace dokonale. Nezáleží jim na pravdě. Pravda není důležitá. Hlavní je zisk. Korunka ke korunce a je z toho milion. A další milion. A další milion. ...... .

Dnes jsi hrdina, zítra už nejsi. Už neorodáváš. Už nikoho nezajímáš. Možná si ta pár let někdo na tebe vzpomene.  Ale bohužel. Jsi zapomenuta. Ale sama sobě a svým rodičům jsi vydělala pěkných pár milionů na spokojený život na několik generací. 

A o tom  je dnes  práce a zisk. Pečení holubi zkrátka lítají do pusy. Natočte video, mějte sledovanost a máte peníze. A dnešní mládež toho využívá dokonale. V patnácti milionář. Kdo by to nebral? Místo denního pobytu u výrobního stroje za pár šestek mít rychle miliony?  

Ale takový je dnešní svět. Je to vývoj. To nezměníme. Cožpak by jste se vzdali dobrovolně takového života? Takového snu?

 

 

 

 

Autor: Petr Šimík | neděle 29.9.2019 1:36 | karma článku: 8,83 | přečteno: 273x
  • Další články autora

Petr Šimík

Hrdost nebo pýcha

30.1.2020 v 18:45 | Karma: 0

Petr Šimík

Dějiny lidstva

27.1.2020 v 11:21 | Karma: 14,61

Petr Šimík

O antisemitismu

22.1.2020 v 15:54 | Karma: 11,85