Bůh. Pro mne Bůh je. Je má volba a mé rozhodnutí. A je tajy na mne, co si pod tím pojmem představuji.
Bůh. Slovo. Pojem. Nemíním se ve svých článcích vyhnout ani duchovním tématům. Proto na počátek tento článek.
Existenci Boha jako tvořitele stvoření nikdo nikdy nedokáže ani nevyvrátí. Každý člověk má právo si pod tímto pojmem představit, co chce. A nikdo nemá právo tvrdit, že jeho Bůh a jeho pojetí Boha je jediné správné. A nemá právo pro tuto svou představu zabíjet druhé lidi nebo je nutit k přestupu na svou představu Boha. Ve své podstatě pojem Bůh, ve smyslu křesťanském, Jahve, Alláh, Brahma, Manitou,Odin, Perun, Ra atd. označuje jedno a to samé, jen jinak nazvané. Někoho, kdo z ničeho tvořil něco. Jenže nejsme výtvor z ničeho. Nejsme výtvor z prachu. Jsme vytvořeni z energie. A po smrti se energií zase staneme. I když vědci pátrají po dějích na počátku existence tohoto vesmíru, vždycky se můžu zeptat : A co bylo před tím? A pokud mne to nezajímá, tak řeknu : Je tam Bůh. A mám klid.
Bůh není žádná mystická postava. Je to jen pojem. Označení něčeho, co nechápeme. Na Boha bychom se neměli dívat z pohledu materiálního, že vytvořil tento vesmír. To je špatně. Boha jsme si vytvořili ve víře v posmrtný život. Pro život v ráji. Jenže nejde o posmrtný život.
Bůh ve své materiální podobě je veškerý časoprostor, ve kterém je ukryto vše viditelné i neviditelné. Vše, co již v materiálu bylo projeveno a zaniklo, vše, co je projeveno a je a vše, co teprve bude projeveno a bude. Jak řekl Ježíš: Já jsem v Něm a On je ve Mně. Vše ja tady pro všechny, ke společnému užitku ne pro prospěch jednotlivců.
Boha v myšlenkové podobě označujeme slovem láska. A co je láska? Láska je láska jako taková, soucit, tolerance, bratrství, pocit jednoty. Jednota sám se sebou, vnitřní a vnější svět, jednota s ostatními, jednota s planetou, jednota s vesmírem. Jenže lidé mluví o lásce jednotlivé. Mluví jen o lásce, ze které mají prospěch jednotlivci. Ne celek.Nemají lásku ke všem a ke všemu. Jenže k takové vzájemné lásce bez podmínek se lidé musí dopracovat. Je to dlouhá cesta. A bolestivá.
A co na závěr? Bůh zkrátka je. Pro mne. Bez podmínek. Bůh jako Láska ke všemu a ke všem. Bez podmínek. Život každého jednotlivce v lásce sám k sobě a zároveň v lásce ke všem a ke všemu. To je vrcholné poznání Božské existence v každém jednotlivci i v celku zároveň. Náboženství v tom nehrají žádnou roli. K tomuto poznání může přijít každý sám. Jen musí hledat a ne se nechat slepě vést.
S pozdravem
